1A bera se dále, uviděl člověka od zrození slepého;
2a jeho učedníci se ho otázali, pravíce: RABBI, kdo zhřešil, tento či jeho rodiče, takže se zrodil slepý?
3Ježíš odpověděl: Nezhřešil ani tento ani jeho rodiče, nýbrž aby na něm byly projeveny Boží činy.
4Já musím činit činy toho, jenž mě poslal, dokud je den; přichází noc, kdy nikdo nic činit nemůže.
5Pokud jsem ve světě, jsem světlo světa.
6Pověděv tyto věci, plivl na zem a z té sliny utvořil bláto a to bláto namazal na jeho oči
7a řekl mu: Jdi, umyj se v koupališti Siloamu (to se vykládá Vyslaný). Odešel tedy a umyl se a přišel jako vidoucí.
8Sousedé tedy a ti, kdo si ho prve všímali, že byl žebrákem, říkali: Není toto ten, jenž sedával a žebrával?
9Jedni říkali: Je to on; druzí říkali: Ne, ale je mu podoben. On říkal: Jsem to já.
10Říkali mu tedy: Jak byly tvé oči otevřeny?
11On odpověděl [a řekl]: Jeden člověk, jemuž se říká Ježíš, utvořil bláto a namazal mé oči a řekl mi: Jdi k Siloamu a umyj se. A když jsem odešel a umyl se, prohlédl jsem.
12Řekli mu tedy: Kde on je? Praví: Nevím.
13Vedou ho k farizeům, toho kdysi slepého;
14a když Ježíš utvořil to bláto a otevřel jeho oči, byla sobota.
15Tázali se ho tedy opět i farizeové, jak prohlédl; a on jim řekl: Nanesl na mé oči bláto, i umyl jsem se a vidím.
16Někteří z farizeů tedy říkali: Tento člověk není od Boha, protože nedodržuje sobotu. Druzí říkali: Jak může hříšný člověk konat takováto znamení? I byl mezi nimi rozkol.
17Tomu slepému tedy opět praví: Co o něm pravíš ty, že otevřel tvé oči? A on řekl: Je to prorok.
18Židé o něm tedy do té doby neuvěřili, že byl slepý a prohlédl, než zavolali rodiče toho, jenž prohlédl,
19a otázali se jich, pravíce: Toto je váš syn, o němž vy pravíte, že se zrodil slepý; jak to tedy, že teď vidí?
20Jeho rodiče [ jim] odpověděli a řekli: Víme, že toto je náš syn a že se zrodil slepý,
21jak to však, že nyní vidí, nevíme - anebo kdo jeho oči otevřel, my nevíme. On má svůj věk, otažte se jeho, on sám o sobě promluví.
22Tyto věci jeho rodiče řekli, protože se báli Židů; byliť se již Židé usnesli, vyzná-li ho kdo jako Krista, aby byl vyloučen ze synagogy.
23Pro tuto příčinu řekli jeho rodiče: Má svůj věk, otažte se jeho.
24Toho člověka, jenž býval slepý, tedy zavolali podruhé a řekli mu: Vzdej slávu Bohu; my víme, že tento člověk je hříšný.
25On tedy odpověděl: Zdali je hříšný, nevím; vím jedno: Že jsem byl slepý a teď vidím.
26I řekli mu opět: Co ti učinil? Jak otevřel tvé oči?
27Odpověděl jim: Již jsem vám řekl a neslyšeli jste; proč to chcete opět slyšet? Což se i vy chcete stát jeho učedníky?
28Osopili se na něho a řekli: Učedník jeho jsi ty, my však jsme učedníci Mojžíšovi.
29My víme, že Bůh promluvil k Mojžíšovi, o tomto však nevíme, odkud je.
30Ten člověk odpověděl a řekl jim: V tom je přece něco divné ho, že vy nevíte, odkud je, a mé oči otevřel.
31Víme [však], že Bůh hříšníkům nenaslouchá, ale jestliže se kdo Boha bojí a koná jeho vůli, tomu naslouchá.
32Jakživo nebylo slyšet, že někdo otevřel oči slepého, jenž se tak zrodil.
33Kdyby tento nebyl od Boha, nemohl by konat nic.
34Odpověděli a řekli mu: Ty ses celý zrodil v hříších a ty nás poučuješ? A vyhnali ho ven.
35Ježíš uslyšel, že ho vyhnali ven, a vyhledav ho, řekl mu: Ty, věříš v Božího Syna?
36On odpověděl a řekl: A kdo to je, Pane, abych v něho uvěřil?
37A Ježíš mu řekl: Ty jsi ho i uviděl, a ten, jenž s tebou mluví, je on.
38A on děl: Věřím, Pane. A poklonil se mu.
39A Ježíš řekl: Já jsem do tohoto světa přišel k soudu, aby ti, kteří nevidí, viděli, a aby se ti, kteří vidí, stali slepými.
40A někteří z farizeů, kteří byli u něho, uslyšeli tyto věci a řekli mu: Což i my jsme slepí?
41Ježíš jim řekl: Kdybyste byli slepí, neměli byste hříchu, nyní však pravíte: Vidíme; váš hřích zůstává.