1A po druhé se k Jeremjovi, když on ještě byl zadržený v nádvoří věznice, do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
2Takto řekl Hospodin, Zřizovatel toho, Hospodin, ztvárnivší to k upevnění toho, jeho jméno je Hospodin:
3Volej ke mně a budu ti odpovídat a oznamovat ti veliké a nepochopitelné věci - neznáš jich,
4neboť takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův, o domech tohoto města a o domech králů Júdových, jež byly strhány proti náspům a proti meči:
5Přicházejí bojovat s Kasdím a vyplňovat je mrtvými těly lidí, jež jsem ve svém hněvu a ve svém popuzení pobil a pro jejichž všechno zlo jsem skryl svou tvář před tímto městem.
6Hle, já, chystám se dát mu vzejít hojení a uzdravení, a no, chci je uzdravit a zjevit jim hojnost pokoje a věrnosti
7a od vrátit zajetí Júdovo a zajetí Isráélovo a vybudovat je jako po prvé
8a očistit je ode vší jejich nepravosti, jíž vůči mně zhřešili, a no, odpustit stran všech jejich nepravostí, jimiž vůči mně zhřešili a jimiž se proti mně vzepřeli.
9To se mi stane věhlasem jásotu, chválou a ozdobou vůči všem národům země, jež budou slyšet o všem blahu, jímž já je budu dařit, a budou se strachovat a chvět nade vším blahem a nade vším pokojem, jejž já mu budu zjednávat.
10Takto řekl Hospodin: Ještě se v tomto místě, o němž vy říkáte: Ono je rozvráceno, takže není lidí a není dobytka, ve městech Júdových a v ulicích Jerúsaléma, jež jsou zpustošené, takže není lidí a není obyvatel a není dobytka, bude slyšet
11hlas jásotu a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas říkajících: Chvalte Hospodina zástupů, neboť Hospodin je dobrý, neboť jeho laskavost trvá navždy, od přinášejících děkovné oběti v dům Hospodinův, neboť chci zpět přivést zajatectvo země, jako poprvé, řekl Hospodin.
12Takto řekl Hospodin zástupů: Ještě bude v tomto místě, jež je rozvráceno, takže není lidí, ani dobytka, a ve všech jeho městech příbytek pastýřů ukládajících drobný dobytek.
13Ve městech pohoří, ve městech nížiny a ve městech Negevu a v zemi Benjámínově a v okolích Jerúsaléma a ve městech Júdových budou ještě - drobný dobytek - procházet přes ruce počítajícího, řekl Hospodin.
14Hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy budu uskutečňovat dobré slovo, jež jsem vyslovil o domě Isráélově a nad domem Júdovým.
15V oněch dnech a v onen čas chci Dávidovi způsobit vyhnání Výhonku spravedlnosti, jenž bude na zemi zavádět právo a spravedlnost;
16v oněch dnech bude Júdá moci být vysvobozen a Jerúsalém bude v bezpečí sídlit, a toto bude název, jenž se mu bude dávat: Hospodin je naší spravedlností.
17Ano, takto řekl Hospodin: Nebude Dávidovi vytínán nikdo sedící na trůně domu Isráélova,
18aniž bude lévíovským kněžím z přítomnosti mé tváře vytínán někdo vznášející vzestupnou oběť a v kouř obracející oběť dar u a po všechny dni vykonávající obětování.
19A k Jeremjovi se do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
20Můžete-li zrušit mou smlouvu stran dne a mou smlouvu stran noci, aby ne bylo nastávání dne a noci v jejich čas,
21může být zrušena i má smlouva s Dávidem, mým nevolníkem, aby neměl syna, kralujícího na jeho trůně, i s lévíovskými kněžími obsluhujícími mě;
22jako nemůže být sečteno osazenstvo nebes ani změřen písek moře, tak chci rozmnožit símě Dávida, mého nevolníka, i Lévíovce, obsluhující mě.
23A k Jeremjovi se do stalo slovo Hospodinovo, výrok:
24Zda sis nevšiml, co oni, tento lid, promlouvají výrokem: Dvě čeledi, v nichž Hospodin našel zálibu, a zavrhl je? Tak pohrdají mým lidem, že před jejich tváří již není národem!
25Takto řekl Hospodin: Ne ní -li mé smlouvy stran dne a noci, neurčil- li jsem ustanovení stran nebes a země,
26chci i símě Jákóba a Dávida, mého nevolníka, zavrhnout, takže z jeho semene nebudu brát za vládce pro símě Abráháma, Isáka a Jákóba; vždyť chci od vrátit jejich zajetí, neboť jich lituji.