1Běda koruně pýchy opilců Efrájimových a vadnoucímu květu okrasy jeho chlouby, jenž je v čele průrvy tučnosti zbitých vínem!
2Hle, Pán má kohosi silného a mocného jako příval krupobití, vichřice moru; jako by příval mohutných dravých vod vrhne k zemi rukou,
3koruna pýchy opilců Efrájimových se bude nohama deptat
4a vadnoucí květina okrasy jeho chlouby, jež je v čele průrvy tučnosti, bude jako její raný fík před létem: když jej vidí, kdokoli jej vidí, pohlcuje jej, dokud on je v jeho dlani.
5V onen den bude Hospodin zástupů korunou okrasy a čelenkou chlouby zbytku svého lidu
6a duchem soudu tomu, kdo bude za sedat na soudu, a statečností zatlačujících boj zpět do brány.
7A i tito bloudí od vína a opojným nápojem jsou svedeni - kněz i prorok bloudí opojným nápojem, jsou přemoženi od vína, svedeni od opojného nápoje, bloudí stran vidění, škobrtají při vynášení rozsudku,
8zatímco všechny stoly jsou plny vývratků, výmětů - ne ní místa.
9Koho prý chce učit poznání a koho uvádět v porozumění proroctví? Odstavené od mléka, odrostlé od prsů?
10Neboť - rozkaz na rozkaz, rozkaz na rozkaz, pravidlo na pravidlo, pravidlo na pravidlo, trochu tam, trochu sem, -
11vždyť blábolícími rty a jiným jazykem mluví k tomuto lidu,
12k těm, k nimž řekl: Toto je místo odpočinku, poskytujte odpočinek znavenému, a toto je zotavení. A le znechtělo se jim uposlechnout,
13i stane se jim slovo Hospodinovo rozkazem na rozkaz, rozkazem na rozkaz, pravidlem na pravidlo, pravidlem na pravidlo, trochu tam, trochu sem, aby šli a klesali zpět a lámali se a byli lapáni a zajímáni.
14Proto slyšte slovo Hospodinovo, muži posměchu, vládcové tohoto lidu, jenž je v Jerúsalémě,
15neboť říkáte: Se smrtí jsme uzavřeli smlouvu a při šeólu jsme si zařídili vidoucího, jestliže mimo přejde sveřepý bič, nebude nás moci postihnout, neboť jsme svým útočištěm učinili lež a ukryli jsme se v klamu.
16Proto Pán, Hospodin, řekl takto: Hle, já, založím na Cijjónu kámen, vyzkoušený kámen, nároží drahocenného pevného základu; kdo věří, nespěchá.
17A za míru chci ustanovit právo a za váhu spravedlnost, a útočiště lži musí zachvátit krupobití a úkryt budou zaplavovat vody,
18a vaše smlouva se smrtí bude neplatná a vaše jasnovidění šeólu nebude moci ob stát; až bude mimo přecházet sveřepý bič, pak mu budete na rozšlapání,
19za každého svého mimo přecházení vás bude odnášet, neboť bude mimo přecházet za každého jitra, ve dne i v noci, a porozumění proroctví bude jen hrůzou.
20Ano, žíněnka je příliš krátká na natažení a přikrývka je při zahalování úzká.
21Neboť jako na hoře Perácím bude Hospodin povstávat, jako v údolí v Giveónu se bude chvět, chtěje udělat své dílo - jeho dílo je překvapující, a vypracovat svou práci - jeho práce je nezvyklá.
22Nuže tedy, nechť si netropíte posměch, aby se neutužovala vaše pouta, neboť jsem z blízkosti Pána, Hospodina zástupů, uslyšel o zhoubě, a to určené, na vší zemi.
23Nastavte uši a slyšte můj hlas, naslouchejte a slyšte mou řeč:
24Zda oráč po celý den k setí oře, brázdí a vláčí svou půdu?
25Zda, když urovná její tvář, pak nerozpráší kopr a ne roztrušuje kmín, a ne ukládá pšenici v řadu a ječmen na označené místo a špaldu jako hranici toho?
26A no, jeho Bůh ho vychovává k správnosti, vyučuje ho,
27že se kopr nemlátí kyjem, aniž se po kmínu sem-tam obrací kolo vozu, nýbrž se kopr vytlouká prutem a kmín holí.
28Rozdrobuje se obilí? Vždyť je nikdo do nekonečna bezohledně nemlátí, aniž poškozuje kolem svého vozu, aniž je svými koňmi rozdrobuje.
29I toto vyšlo z blízkosti Hospodina zástupů, jenž dokazuje podivuhodné usnášení, projevuje velikou rozumnost.