Bible

1 Běda ti, Aríéli, Aríéli, hradiště, kde se usadil Dávid! Hromaďte rok na rok, nechť se střídají slavnosti, 2 budu však Aríéli působit úzkost, takže nastane sténání a sten a stane se mi jako by BOŽÍM krbem, 3 a položím se vůkol proti tobě a budu proti tobě zahajovat obléhání sestavou vojska a stavět proti tobě náspy, 4 i budeš snížen, budeš mluvit ze země, a no, tvá řeč se bude krčit z prachu, a tvůj hlas se stane jako by hlasem duch a mrtvého ze země, a no, tvá řeč bude z prachu pípat. 5 A le spousta tvých cizáků se stane jako by jemným prachem a spousta tyranů jako by pomíjejícími plevami, a to se stane za okamžik, náhle; 6 z blízkosti Hospodina zástupů se bude zakročovat hřměním a zemětřesením a velikým hlukem, vichřicí a bouří a plamenem sžírajícího ohně, 7 a jako ve snu, vidění noci, se bude dít spoustě všech národů, jež vytáhnou do pole proti Aríéli, a no, všem napadajícím jej a jeho tvrz a těm, již mu budou působit úzkost; 8 i bude se dít jako když hladový má sen, že hle, jí, a když procitá, je jeho duše prázdná, a neb jako když žíznivý má sen, že hle, pije, a když procitá, hle, je vyčerpán a jeho duše je dychtivá, tak se bude dít spoustě všech národů, jež vytáhnou do pole proti hoře Cijjónu. 9 Zastavte se a zhrozte se, zaslepujte se a oslepněte, opíjejí se, ne však vínem, potácejí se, ne však po opojném nápoji, 10 neboť Hospodin na vás vylil ducha tvrdého spánku a zatlačil vaše oči, zastřel proroky a vaše hlavy, vidoucí, 11 takže se vám všechno prorocké vidění stalo jako by slovy knihy, jež je zapečetěna; již když po dávají znajícímu písmo s výrokem: Přečti toto, prosím, říká: Nemohu, neboť ona je zapečetěna; 12 a když se ta kniha dá před toho, kdo písmo nezná, řekne: Neznám písmo. 13 A Pán řekl: Jelikož se tento lid svými ústy přibližuje a svými rty mě ctí, a le své srdce ode mne vzdálil a jejich bázeň ze mne se projevila jako naučený příkaz smrtelníků, 14 proto se, hle, já, chystám s tímto lidem opět podivuhodně zacházet, a no, podivuhodným působením a divy, i zhyne moudrost jeho moudrých a uvážlivost jeho uvážlivých se bude muset ukrýt. 15 Běda těm, kdo před Hospodinem hluboko zalézají, aby ukryli úmysl, a jejich ž činy, to se děje v temnotě, kteří říkají: Kdo nás vidí a kdo o nás ví? 16 Ach, vaše převrácenost! Má-li hrnčíř být hodnocen jako hlína, takže by dílo o tom, jenž je udělal, mohlo říkat: Neudělal mě, a neb že by výtvor o tom, jenž jej ztvárnil, řekl: Nerozumí ničemu? 17 Zda ne zbývá již málo, troška, než se Levánón obrátí v sad a sad se bude považovat za les? 18 A v onen den uslyší slova knihy hluší a z hluboké tmy, a no, z tmy budou pro hlédat oči slepých 19 a tiší se budou více a více radovat v Hospodinu a nemajetní mezi lidmi budou jásat v Svatém Isráélovu, 20 neboť zanikne tyran a skončí posměvač a vyťati budou všichni po špatnosti pasoucí, 21 člověka k hřešení slovem svádějící, kdo v bráně kladou léčku napomínajícímu a spravedlivého odstavují v prázdnotu. 22 Proto Hospodin takto řekl k domu Jákóbovu, on, jenž osvobodil Abráháma: Již nebude Jákób zostuzován, aniž ještě bude jeho tvář blednout, 23 nýbrž když on uvidí své dítky, dílo mých rukou, budou ve svém středu za svaté uznávat mé jméno a za Svatého uznají Svatého Jákóbova a budou se děsit Boha Isráélova, 24 a duchem zbloudilí nabudou zájmu o soudnost a reptající budou přijímat ponaučení.