Bible

1 V onen den se v zemi Júdově bude zpívat tato píseň: Máme mocné město, záchranou činí zdi a předhradbí! 2 Otevřete brány, a ť může vstupovat spravedlivý národ, zachovávající věrnost! 3 Upevněnou mysl opatruješ pokojem - pokojem, neboť je ujištěna v důvěře v tebe; 4 důvěřujte v Hospodina na věky věků, vždyť v Hospodinu, Jáhovi, je skála věčností! 5 Vždyť srazil obyvatele vyvýšenin; vypínající se hradiště - snižuje je, snižuje je až po zem, sestrkuje je až do prachu, 6 noha je bude deptat, nohy chudého, kroky nuzných. 7 Upřímnost je stezka spravedlivých; ty, Upřímný, dráhu spravedlivého zvažuješ, 8 i čekali jsme tě na stezce tvých soudů, Hospodine, tužba duše je po tvém jménu a po připomínce tebe; 9 v noci po tobě svou duší toužím, ano, svým duchem ve svém nitru tě dychtivě hledám, neboť kdykoli jsou na zemi tvé soudy, učí se obyvatelé světa spravedlnosti. 10 Zlovolný se, byť nacházel přízeň, spravedlnosti nenaučí, v zemi poctivosti bude páchat bezpráví, a nebude si všímat vznešenosti Hospodinovy. 11 Hospodine, tvá ruka je vyvýšena, to oni nevidí; budou vidět - a budou zostuzováni - horlivost lidu, ba i oheň na tvé protivníky - bude je sžírat. 12 Hospodine, kéž nám chceš při soudit pokoj, vždyť i všechny naše činy jsi pro nás způsobil! 13 Hospodine, náš Bože, vládli nám páni jiní než ty; jediné skrze tebe si připomínáme tvé jméno; 14 pomřeli, nežijí - stíny, nebudou povstávat; proto jsi zakročil a zničil je a vymýtil veškerou vzpomínku na ně. 15 Přidal jsi k národu, Hospodine, přidal jsi k národu, jsi oslaven, oddálil jsi všechny okraje země. 16 V tísni tě, Hospodine, postrádali, vylévali šepot s tvou kázní na sobě, 17 tak jako se těhotná blíží porodu, svíjí se, křičí ve svých bolestech, tak jsme byli od tvé tváře - 18 otěhotněli jsme, svíjeli jsme se; tak jako bychom byli porodili vítr, jsme pro zem neuměli dosíci vysvobození, aniž obyvatelé světa padali. 19 Tvoji mrtví budou žít, mé mrtvoly budou povstávai! Procitněte a plesejte, osídlenci prachu! Vždyť tvá rosa je rosa světla, jež budeš vrhat na zem stínů. 20 Jdi, můj lide, vstup ve své pokoje a zavři za sebou své dveře, skryj se jen na krátký okamžik, dokud bude přecházet rozhorlení, 21 neboť, hle, Hospodin vychází ze svého sídla navštívit na obyvatelích země jejich nepravost a země bude muset vyjevit svou krev, aniž již bude moci klást zakrytí na své zabité.