Isaiah 25
1 Hospodine, ty jsi můj Bůh, budu tě vyvyšovat, tvé jméno chválit, neboť jsi uskutečnil div, rozhodnutí ode dávna, věrnost, stálost.
2 Ano, místo města jsi dal vzniknout hromadě, za opevněné hradiště kupě trosek, hrad cizáků již není městem, nikdy nebude budován.
3 Proto tě budou oslavovat, silný lid, hradiště hrozných národů, ti tě budou mít v úctě,
4 neboť ses stal pevností nuznému, pevností nemajetnému v jeho tísni, útočištěm před nepohodou, stínem před horkem, neboť dech tyranů byl jako nepohoda na zeď,
5 jako horko za sucha. Hřmot cizáků jsi uměl udusit; jako na horko stínem oblaku, tak se odpovídalo na zpěv tyranů.
6 A na této hoře uspořádá Hospodin zástupů pro všechny národnosti hostinu tučných jídel, hostinu vín na kvasnicích, tučných jídel morkem obohacených, prokvašovaných vín na kvasnicích,
7 a odklidí na této hoře tvář nost závoje, jenž se k zavíjení prostírá na všech národnostech, a no, tkaninu, jež je utkána na všechny národy.
8 Navždy pohltí smrt a setře Pán, Hospodin zástupů, slzy z povrchu všech tváří a potupu svého lidu bude odstraňovat z povrchu vší země, neboť promluvil Hospodin.
9 A v onen den se bude říkat: Hle, toto je náš Bůh, čekali jsme na něho a uměl nás vysvobodit, toto je Hospodin, čekali jsme na něho, jásejme a radujme se v jeho vysvobození!
10 Vždyť ruka Hospodinova bude odpočívat na této hoře a Móáv bude pod ním sešlapáván jako sešlapáváním hromady slámy v louži močůvky,
11 a když vprostřed toho bude rozpínat své ruce, jako ten, jenž plave, rozpíná k plavání, poníží jeho pýchu s pletichami jeho rukou,
12 a pevnosti, výšku tvých zdí, srazí, sníží, sestrčí k zemi, až do prachu.