Bible

1 Břímě Móáva. Vždyť v noci bylo vyvráceno Ar Móáv, bylo zničeno, vždyť v noci bylo vyvráceno Kír Móáv, bylo zničeno! 2 Vystupuje se v Bajith a Dívón, na výšiny, k pláči; Móáv skučí nad Névem a nad Médávou, na každé z jejich hlav je lysina, každá brada je ostříhána; 3 v jeho ulicích se opasují pytlovinou, na jeho střechách a na jeho prostranstvích on všechen skučí, rozplývaje se v pláči. 4 A Chešbón a Eleálé naříká, jejich hlas je slyšet až po Jahac; proto vyzbrojení Móávovi bědují, jeho duše se mu chvěje. 5 Mé srdce naříká pro Móáva po jeho nejzazší hranice, až po Cóar, Eglath-šelíšijjáh, neboť vzestup Lúchíth - po něm se s pláčem vystupuje, když cestou Chórónajim propukávají v nářek pro potření. 6 Vždyť vody Nimrím se stávají zpustošeninami, vždyť tráva seschla, mladý porost došel konce, aniž vznikla zeleň. 7 Proto pozůstatek, jehož se dosáhlo, a své zásoby - od nášejí je k potoku Topolů, 8 neboť území Móáva obešel nářek, jeho skučení až po Eglajim a Beér-Élím - jeho skučení, 9 vždyť vody Dímónu se naplní krví, když na Dímón budu uvalovat přídavky k uniknuvším z Móáva - lvy, i k zbývajícím v zemi.