Bible

1 Pošlete od skaliska pustinou na horu dcery Cijjónu jehně pro vládce země. 2 A bude se dít: Dcery Móáva budou při brodech Arnónu jako zapuzené ptactvo, rozehnané hnízdo. 3 Poskytni radu, uskutečni rozhodnutí, učiň svůj stín jako by nocí vprostřed poledne, skryj zahnané, nechť zapuzených neprozrazuješ; 4 nechť moji zahnaní, - Móáv ci, - smějí pobývat u tebe, buď jim úkrytem před tváří ničitele! Vždyť vyděrač zanikne, zkáza skončí, deptající, ti ze země vymizí; 5 a v laskavosti bude zřízen trůn a ve stanu Dávidově na něj s věrností usedne soudce, jenž bude vyhledávat právo a bude pohotový v spravedlnosti. 6 Slýchali jsme o pýše Móávově, - je velmi pyšný, - o jeho zpyšnělosti a jeho pýše a jeho nabubřelosti, nepravdivosti jeho prázdných řečí; 7 proto bude skučet Móáv ec k Móáv ci, to vše bude skučet, zcela zdrceni budete vzdychat pro hroznové koláče Kír-Charesethu, 8 neboť nivy Chešbónu, to povadlo, réva Sibmy - páni národů potloukli její vybrané keře, jež byly do sáhly až po Jaezér, zatoulaly se v pustinu, její šlahouny se rozrostly, překročily moře. 9 Proto révu Sibmy pláčem pro Jaezér oplakávám, zavlažuji tě svými slzami, Chešbóne a Eleálé, neboť výskot nad tvou sklizní letního ovoce a nad tvou žní od padl, 10 i byla ze sadu odňata radost a jásot a ve vinicích se neplesá, nehlaholí radostně, šlapač víno v lisech nešlape, učinil jsem přítrž výskotu. 11 Proto mé útroby pro Móáva zvučí jako lyra, mé nitro pro Kír-Cháres; 12 a bude se dít, až se ukáže, že Móáv se na výšině unavil, že vstoupí do své svatyně modlit se, aniž bude umět co z moci. 13 Toto je slovo, jež Hospodin k Móávovi od dřívějška promlouval, 14 a nyní Hospodin promluvil výrokem: Ve třech letech, podle let námezdníka, a no, bude sláva Móáva se vším jeho početným davem znevážena, a zbytku bude málo, troška, ne bude mocný.