Bible

1 Vždyť Hospodin bude litovat Jákóba a nacházet ještě zálibu v Isráélovi, a chce jim dát klid na jejich půdě; i budou se k nim připojovat cizinci a budou přičleňováni k domu Jákóbovu. 2 I budou se jich národnosti ujímat a přivádět je k jejich místu, a dům Isráélův, ti si je na půdě Hospodinově budou přivlastňovat za nevolníky a za služky, a no, dostanou do zajetí ty, již je zajímali, a nad svými sužovateli nabudou moci. 3 A v den, kdy ti Hospodin dá klid od tvého trápení a od tvého nepokoje a od těžkého nevolnictví, když se s tebou nakládalo jako s nevolníkem, se bude dít, 4 že se stran krále Bávelu ujmeš této průpovědi a řekneš: Jak ustal sužovatel, ustala vymahačka zlata, 5 Hospodin zlámal prut zlovolných, hůl vládců, 6 bijce národnosti v přetékání hněvu bitím bez přestání, v hněvu si podrobivšího národy pronásledováním, aniž povolil! 7 Všechna země odpočívá, má klid, propukají v plesání, 8 i cypřiše se pro tebe radují, cedry Levánónu: Odkdy ležíš, nevystupuje proti nám vytínající! 9 Šeól zespod se pro tebe chvěje vstříc tvému příchodu, vzbudí pro tebe stíny, všechny mocnáře země, všechny krále národů přiměje k povstání ze svých trůnů. 10 Oni všichni se budou ujímat slova a říkat k tobě: I ty jsi zbaven sil tak jako my, k nám jsi připodobněn? 11 V šeól byla snesena tvá vyvýšenost, zvučení tvých varyt? Pod tebou je ustláno červy a tvá přikrývka - hmyz. 12 Jak jsi padl z nebes, zářivá hvězdo, synu úsvitu! Byl jsi odtětím svržen k zemi, vítězi nad národy, 13 ty, jenž jsi ve svém srdci říkával: Chci slézt nebesa, shora vůči BOŽÍM hvězdám vyvýšit svůj trůn a usednout na hoře setkávání v nejzazších končinách severu; 14 chci vystoupit nad výšiny oblak, vyrovnat se Nejvyššímu. 15 Avšak byl jsi snesen do šeólu, do nejnižších hlubin propasti! 16 Vidoucí tě se na tebe dívají, pozorně na tebe svůj pohled upírají: Toto je ten muž otřásavší zemí, rozechvívavší království, 17 jenž učinil svět jako by pustinou a jeho města pobořil, svých vězňů domů nepropouštěl? - 18 Všichni králové národů, oni všichni ulehli v slávě, každý ve svém domě, 19 a le tys byl vyhozen bez svého hrobu, jako odpuzující odnož, pokryt zabitými, probodanými mečem, sestoupivšími ke kamenům jámy, jako rozšlapaná mrtvola. 20 Nesmíš se s nimi sdružit v pohřbu, neboť jsi svou zem zkazil, svůj lid jsi pozabíjel, símě tropících zlo nikdy nebude jmenováno. 21 Připravujte jeho synům hromadnou popravu za nepravost jejich otců, nechť nepovstávají, a by se zmocnili země a plnili tvář světa městy. 22 I budu proti nim povstávat, - prohlášeno Hospodinem zástupů, - a budu z Bávelu vytínat jméno i zbytek, i zplozenstvo i potomstvo, - prohlášeno Hospodinem, - 23 a učiním jej příbytkem volavek a rybníky vod, a vymetu jej smetákem zpustošení, - prohlášeno Hospodinem zástupů. 24 Hospodin zástupů přisáhl výrokem: Ne-li, že se stane tak, jak zamýšlím, a bude nastávat to, jak jsem rozhodl, 25 o zlomení Aššúra v mé zemi, že ho budu na svých horách rozšlapávat! I ustoupí z nich jeho jho, i s jeho ramene bude jeho břímě ustupovat; 26 toto je rozhodnutí, jímž je rozhodnuto nade vší zemí a toto je ruka, napřažená nade všemi národy, 27 ano, Hospodin zástupů rozhodl a kdo to může zrušit? A jeho ruka je napřažena a kdo ji může od vrátit? 28 V roce smrti krále Ácháze nastalo toto břímě: 29 Nechť se ty všechna neraduješ, Pelešeth, že hůl, jež tě bila, je zlomena, neboť z kořene hada bude vycházet kobra a jejím plodem bude okřídlený pálivec. 30 A prvorození nuzných se budou pást a nemajetní v bezpečí se ukládat, tvůj kořen však budu hladem usmrcovat a tvé zbývající zabíjet. 31 Skuč, bráno, naříkej, město, rozplyne se, Pelešeth, vše tvé, neboť od severu přichází dým a v jeho oddílech není chybějícího. 32 A co se má odpovědět poslům národa? Že Hospodin založil Cijjón a na ten chudí jeho lidu spoléhají.