1Slyšte toto slovo, vy kněží, a věnujte pozornost, dome Isráélův, a nastavte uši, dome králův, neboť vůči vám je soud, neboť jste se v Micpě stali pastí a na Távóru rozprostřenou sítí;
2a no, vražednictví odpadlíků - v tom zašli hluboko, a já - kázeň jim všem!
3Já znám Efrájima a Isráél není přede mnou utajen, že ty nyní smilníš, Efrájime, že Isráél je znečištěn;
4jejich skutky jim nedávají vrátit se k svému Bohu, neboť v jejich nitru je duch smilstev, aniž poznali Hospodina,
5a v tvář Isráélovu svědčí jeho pýcha, i budou Isráél a Efrájim ve své nepravosti klopýtat, klopýtne s nimi i Júdá.
6Se svým drobným dobytkem a se svým skotem půjdou Hospodina hledat, aniž ho budou moci najít - odtáhl se od nich.
7Dopustili se nevěrnosti proti Hospodinu, neboť naplodili nepatřičných dětí; nyní je nov měsíce bude sžírat z jejich podíly.
8V Givei trubte na troubu, v Rámě na pozoun, v Béth-Ávenu křičte: Za tebou, Benjámíne!
9Efrájim se v den důtky bude stávat zpustlinou; stran kmenů Isráélových jsem dal na vědomí, co je spolehlivé.
10Vůdcové Júdovi se stali jako by posouvajícími pomezí; jako vodu na ně budu vylévat překypění svého hněvu.
11Efrájim bude zdrcen, zkrušen v soud u; když se mu zalíbilo, jal se chodit podle rozkazů lidí,
12a já budu Efrájimovi jako mol a domu Júdovu jako požírání červy;
13a když Efrájim zpozoruje svou nemoc a Júdá svou ránu, odebere se Efrájim do Aššúru a pošle ke svárlivému králi, a le on vám nebude moci přinést vyhojení, aniž bude umět ránu vyléčením od vás odstranit,
14neboť já budu Efrájimovi jako by ryčícím a domu Júdovu jako by hřivnatcem; já - já budu rvát a odcházet, odnášet a nebude vyprošťujícího,
15budu odcházet a vracet se na své místo, než budou uznávat svou vinu a hledat mou tvář; ve své tísni mě budou pilně vyhledávat: