1Slyšte slovo Hospodinovo, děti Isráélovy, neboť Hospodin má s obyvateli té to země rozepři, vždyť v té to zemi není pravdy a není laskavosti a není poznání Boha;
2proklínání a lhaní a zabíjení a kradení a cizoložení - tato zla se rozmohla, a krve prolévání stíhají krve prolévání.
3Proto bude země truchlit a každý v ní bydlící zemdlívat s živočišstvem pole a s letounstvem nebes, b a i ryby moře budou odnímány.
4Avšak nechť se nikdo nepře a nikdo nechť nekárá, neboť tvůj lid je jako ti, kdo se přou s knězem;
5i budeš klopýtat ve dne a i prorok bude s tebou klopýtat v noci, a tvou matku zahubím.
6Můj lid, ti hynou pro nedostatek poznání; proto že ty jsi poznání zavrhl, také tě zavrhnu od zastávání kněžství mně; jak jsi zapomněl na zákon svého Boha, budu i já zapomínat na tvé děti -
7podle svého množství, tak hřešili vůči mně; budu měnit jejich slávu v hanbu.
8Jedí hříchy mého lidu a svou duši povznášejí k jejich nepravostem;
9i stane se jak lid u, tak kněz i, že na něm budu navštěvovat jeho cesty a jeho skutky mu odplácet.
10I budou jíst a nebudou se moci nasytit, budou smilnit a nebudou se rozmáhat, neboť přestali dbát Hospodina;
11smilstvo a víno a mošt berou srdce.
12Můj lid se s otázkami obrací na svá dřeva a zprávy mu podává jeho hůl, neboť duch smilstev nechává bloudit, a oni odešli smilnit zpod svého Boha;
13obětují na temenech hor a zakuřují na pahorcích pod duby a topoly a terebinty, neboť stín toho je dobrý, proto vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží.
14Nebudu na vašich dcerách navštěvovat to, že smilní, ani na vašich snachách to, že cizoloží, neboť oni sami se uchylují do ústraní s nevěstkami a obětují s chrámovými smilnicemi; a lid, jenž nechápe, dospívá k pádu.
15Smilníš-li ty, Isráéli, nechť se neproviňuje Júdá; nechť nevstupujete v Gilgál a nechť nevystupujete v Béth-Áven, a nechť nepřísaháte: Jako že je živ Hospodin!
16Vždyť Isráél je vzdorovitý jako vzdorovitá kráva; nyní jej bude Hospodin pást jako ovci na prostrannosti.
17Efrájim je spojen s modlami, nechej ho;
18jejich pití se zvrhlo, zplna se oddali smilnění, milují: Dejte! Jejich ochráncové jsou hanbou;
19vichr je stěsná ve svá křídla, i budou se stydět za své oběti.