1Jak Efrájim promluvil - hrůza, vzbuzoval ji on v Isráélovi, a le provinil se při Baalovi a umřel,
2a nyní oni nadále hřeší a hotoví si ze svého stříbra slitiny podle svého rozumu, modly, ony všechny jsou dílem zlatníků; o nich říkají oni, obětující z lidí: Telata - nechť je líbají!
3Proto budou jako oblak jitra a jako časně se objevující kapky rosy, to, co mizí, jako pleva, jež je vichřicí smítána s mlatu, a jako dým z otvoru;
4já však jsem Hospodin, od země Egypta tvůj Bůh, a nebudeš znát bohů, jediné mne, mimo mne Vysvoboditele není.
5Já jsem tě znal v pustině, v zemi velikého žáru;
6za svého pasení, to se nasytili - nasytili se a jejich srdce se pozvedlo, pročež na mne zapomněli.
7Budu tedy vůči nim podoben ryčícímu, budu vyhlížet jako levhart na cestě,
8potkávat je jako medvědice o mláďata připravená a trhat příkrov jejich srdce, a tam je budu sžírat jako lev, bude je rvát živočišstvo pole.
9Zahubilo tě, Isráéli, že jsi proti mně, proti pomoci sobě;
10kdepak je tvůj král, a by tě mohl vysvobodit ve všech tvých městech, a tvoji soudcové, o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata -?
11Krále jsem ti dával ve svém hněvu a bral ve svém překypění.
12Nepravost Efrájimova je zavázána, jeho hřích je uschován;
13budou na něho přicházet bolesti rodičky; on je nemoudrý syn, neboť se v čas neuměl dostavit v otvor dětí.
14Chci je osvobodit z moci šeólu, vykoupit je ze smrti - kde jsou, smrti, tvé nákazy? Kde je, šeóle, tvůj mor? Lítost se bude před mýma očima skrývat.
15Byť on byl plodný mezi bratry, bude přicházet východní vítr, od pustiny bude vystupovat vítr Hospodinův a jeho zřídlo bude vysušeno, a no, jeho pramen bude schnout; on bude drancovat poklad všeho žádoucího náčiní.
16Šómrón ponese svou vinu, že se vzepřel proti svému Bohu; budou padat mečem, jejich malé děti budou rozráženy a jejich těhotné budou rozparovány.