1Efrájim se pase větrem, a no, honí východní vítr, celý den množí lež a násilí, i uzavírají smlouvu s Aššúrem a Egyptu se přináší olej.
2A Hospodin má rozepři s Júdou, stran uvalení trestu na Jákóba podle jeho cest, bude mu vracet podle jeho skutků;
3v lůně se držel za patu svého bratra a ve své síle bojoval s Bohem,
4a no, dostal se v boj proti Andělu a pře mohl, plakal a úpěl k němu; v Béth-Élu ho uměl najít a tam s námi mluvil,
5totiž Hospodin, Bůh zástupů, Hospodin je jeho svaté jméno.
6Ty nechť se tedy skrze svého Boha chceš vrátit, dbej laskavosti a práva a ustavičně ve svého Boha doufej.
7Kupectví! V jeho ruce jsou klamné váhy, zamiloval se do vydírání,
8i praví Efrájim: Zbohatl jsem přece, dopracoval jsem se pro sebe majetku, všechna má lopota - nebudou mi v ní moci najít nepravosti, jež by byla hříchem.
9A le já, Hospodin, od země Egypta tvůj Bůh, tě ještě budu ubytovávat ve stanech, jako v dni svátku;
10vždyť jsem promlouval k prorokům, a no, já jsem rozhojňoval vidění a mluvil jsem skrze proroky v podobenstvích.
11Je- li Gileád špatností, pak se stanou nicotou; v Gilgále obětují hovězí dobytčata - věru, jejich oltářů je jako hromad kamenů na brázdách pole.
12A Jákób utekl na území Aráma, a no, Isráél sloužil za ženu, a no, za ženu střežil;
13a skrze proroka Hospodin vyvedl Isráéle z Egypta a skrze proroka byl ustřežen.
14Efrájim velmi hořce dráždí, i bude jeho Pán jeho krev vrhat na něho a jeho potupu mu vracet.