1Vrať se, Isráéli, k Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi klopýtl o svou nepravost;
2vezměte s sebou slova a vraťte se k Hospodinu, řekněte k němu: Kéž odpouštíš všechnu nepravost, i dej, co je dobré, a budeme odplácet býky - svými rty.
3Aššúr nás nebude moci zachránit, nebudeme jezdit na koních, aniž ještě budeme dílu svých rukou říkat: Naši bohové, ježto sirotek dochází slitování v tobě.
4Chci zhojit jejich odpadlictví, miluji je z vlastního popudu, ano, můj hněv se od něho od vrátil;
5chci být Isráélovi jako by rosou, nechť pučí jako lilie a vyráží kořeny jako Levánón.
6Jeho výmladky budou vz cházet a jeho krása bude jako olivy a vůni bude mít jako Levánón;
7budou se vracet, kdo sedávali v jeho stínu, budou oživovat obilí a pučet jako réva, její ž pověst je jako vína z Levánónu.
8Efrájime, co je mi ještě do model? Já ho budu vyslýchat a budu mu věnovat pozornost; já jsem jako zelený cypřiš, tvé ovoce se najde ze mne.
9Kdo je moudrý a chápe tyto věci, chápavý a zná je? Vždyť cesty Hospodinovy jsou správné a spravedliví po nich chodí, a le vzpírající se budou po nich klopýtat.