1Každý velekněz, vybíraný zprostřed lidí, se přece pro lidi ustanovuje stran věcí týkajících se Boha, aby přinášel i dary i oběti za hříchy,
2jsa schopen mít strpení s neznalými a bloudícími, jelikož i sám je obklopen slabostí,
3a příčinou této slabosti má jak za lid, tak i sám za sebe obětovat za hříchy.
4A tu čest si nikdo nebere sám, nýbrž jí nabývá, jsa povoláván od Boha, právě jako i Árón;
5tak se an i KRISTUS neoslavil sám, by se stal veleknězem, nýbrž ten, jenž k němu promluvil: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil;
6jakož i na jiném místě praví: Ty jsi navždy knězem podle řádu Melchisedekova.
7A on za dní svého masa, předloživ prosby i úpěnlivé žádosti k tomu, jenž ho ze smrti mohl vysvobodit, se silným voláním a slzami, (a pro svou nábožnost byv vyslyšen,)
8získal zkušenost poslušnosti, jakkoli byl Syn, z těch věcí, jež vytrpěl,
9a byv učiněn dokonalým, stal se všem, kdo ho jsou poslušni, působcem věčné záchrany,
10i byl od Boha osloven jako velekněz podle řádu Melchisedekova.
11Máme o něm mnoho co říci a je to nesnadno vyložitelné řečí, jelikož vy jste se stali co do sluchu lenivými -
12vždyť byste přece za ten čas měli být učiteli a zatím máte zapotřebí, by vás někdo vyučoval, které jsou počáteční prvky Božích sdělení, a stali jste se potřebnými mléka [a] ne hutné stravy;
13každý ovšem, kdo požívá mléka, je nezkušený co do slova spravedlnosti, neboť je nedorostlý,
14dospělým však, kteří mají smysly návykem vycvičené k rozlišování i dobra i zla, patří hutná strava.