1A Hospodin Nóemu řekl: Vejdi ty a všechen tvůj dům do schrány, neboť tebe jsem shledal v tomto pokolení před svou tváří spravedlivým.
2Ze všeho čistého dobytka si musíš vzít sedm a sedm, samce a jeho samici, a z dobytka, jenž ne ní čistý, dvojice, samce a jeho samici;
3z letounstva nebes také sedm a sedm, samce a samici, k zachování semene na tváři vší země naživu,
4neboť ještě sedm dní a já sesílám na zem déšť, čtyřicet dní a čtyřicet nocí, a vše, co má své bytí, co jsem zhotovil, z povrchu tváře půdy vyhladím.
5A Nóe tak učinil podle všeho, co mu Hospodin rozkázal.
6A Nóe byl ve věku šesti set let, když ta potopa vod na zemi nastala;
7i vešel Nóe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů před vodami potopy do schrány.
8Z čistého dobytka a z dobytka, jenž ne ní čistý, a z letounstva a ze všeho, co se po půdě plazí,
9vešlo dvé a dvé k Nóemu do schrány, samec a samice, podle toho, co Nóemu rozkázal Bůh.
10A za sedm dní se stalo, že se vody potopy do staly na zem.
11V roce šesti set let života Nóeho, v druhém měsíci, v sedmnáctý den měsíce, v tento den byla protržena všechna zřídla rozsáhlé hlubiny a byla otevřena stavidla nebes,
12i byl na zemi po čtyřicet dní a čtyřicet nocí příval.
13Právě v tento den vešel Nóe a Šém a Chám a Jáfeth, synové Nóeho, a s nimi žena Nóeho a tři ženy jeho synů do schrány,
14oni i všechno živočišstvo podle svého druhu a všechen dobytek podle svého druhu a všechno plazivé tvorstvo, jež se plazí po zemi, podle svého druhu, a všechno letounstvo podle svého druhu, všechno ptactvo, vše okřídlené,
15i vešli k Nóemu do schrány, dvé a dvé ze všeho masa, v němž byl duch života.
16A ti všedší, samec a samice ze všeho masa, vešli podle toho, co mu Bůh rozkázal, a Hospodin za ním zavřel.
17A potopa byla na zemi po čtyřicet dní, i rozmnožily se vody a vznesly schránu, i vystoupila z povrchu země.
18A vody se na zemi vzmohly a velmi rozmnožily, takže schrána plavala na tváři vod.
19A vody se na zemi vzmohly velmi, velmi, takže všechny vysoké hory, jež jsou pod všemi nebesy, byly zaplaveny;
20na patnáct loket nad jejich výši se vody vzmohly, takže byly hory zaplaveny.
21I zahynulo všechno maso, jež se pohybuje na zemi, z letounstva a z dobytka a ze všeho živočišstva a ze všeho hemživého tvorstva, jež se hemží na zemi, a všechno lidstvo;
22vše, co mělo ve svých chřípích vanutí ducha života, ze všeho, co bylo na suchu, pomřelo.
23Tak bylo vyhlazeno vše, co mělo své bytí, co bylo na tváři půdy, od lidí po dobytek, po plazivé tvorstvo a po letounstvo nebes; a no, byli se země vyhlazeni a zůstal jen Nóe a kteří s ním byli ve schráně.
24A vody na zemi ve své mohutnosti trvaly po padesát a sto dní.