1Tu se Josef nedokázal vůči všem před ním stojícím ovládnout, i zvolal: Vyveďte všechny lidi zpřed mne! A když se Josef dával svým bratrům poznat, nezůstalo s ním nikoho.
2I dal se do hlasitého pláče, a uslyšeli to Egypťané a uslyšel to faraonův dům.
3A Josef k svým bratrům řekl: Já jsem Josef - zda ještě je živ můj otec? A jeho bratři mu nedokázali odpovědět, neboť jím byli ohromeni.
4A Josef k svým bratrům řekl: Nuže, přibližte se ke mně. I přiblížili se, a řekl: Já jsem Josef, váš bratr, já, jehož jste prodali do Egypta.
5A nyní se nemusíte rmoutit a ve vašich očích nemusí planout, že jste mě sem prodali, neboť mě Bůh před vámi poslal k záchraně života.
6Teď totiž je po dvě léta uvnitř země hlad a ještě bude pět let, co nebude orby an i žně,
7a Bůh mě před vámi poslal opatřit vám na zemi zbytek a zachovat vám život velikým vysvobozením.
8Nuže tedy ne vy jste mě sem poslali, nýbrž Bůh, a určil mě faraonovi za otce a celému jeho domu za pána a vládce v celé zemi Egypta.
9Pospěšte a vystupte k mému otci a řekněte k němu: Takto řekl tvůj syn Josef: Bůh mě určil za pána celému Egyptu, sestup ke mně, nechť nemeškáš,
10i budeš bydlet v zemi Góšen a budeš mi nablízku, ty i tvé děti a děti tvých dětí i tvůj drobný dobytek a tvůj skot a vše, co ti patří,
11a budu tě tam živit, - neboť ještě bude pět let hladu, - abys nemusel zchudnout ty a tvůj dům a vše, co ti patří.
12A hle, vaše oči vidí, i oči mého bratra Benjámína, že jsou to má ústa, jež k vám mluví;
13i musíte vylíčit mému otci všechnu mou slávu v Egyptě a vše, co jste uviděli, a pospíšit a dopravit mého otce sem dolů.
14I padl na krk Benjámína, svého bratra, a rozplakal se; i Benjámín se rozplakal na jeho krku.
15A zlíbal všechny své bratry a plakal nad nimi; a potom se s ním jeho bratři jali hovořit.
16A zprávu o tom bylo slyšet v domě faraonově výrokem: Přišli Josefovi bratři; i byla faraonovi i jeho služebníkům vítána.
17A farao k Josefovi řekl: Řekni svým bratrům: Učiňte toto: Naložte na své zvířectvo a jděte, vstupte do země Kenáanu,
18a vezměte svého otce a své domácnost a přijďte ke mně, i chci vám dát bohatství země Egypta, i jezte tuk země.
19A ty jsi pověřen rozkazem: Učiňte toto: Vezměte si ze země Egypta vozy pro vaši drobotinu a pro vaše ženy, a vysaďte svého otce a přijďte.
20A nechť vaše oko nemá lítosti nad vašimi věcmi, vždyť bohatství celé země Egypta - ono připadne vám.
21A synové Isráélovi tak učinili a Josef jim dal podle slova faraonova vozy a dal jim výživu na cestu.
22A jim všem, každému, dal šatstvo na střídání, a le Benjámínovi dal tři sta šeklů stříbra a patero šatstvo na střídání.
23A svému otci poslal toto: deset oslů s nákladem z bohatství Egypta a deset oslic nesoucích zrní a chléb, a stravu jeho otci na cestu.
24I propustil své bratry, i odešli; a řekl k nim: Nesmíte se na cestě hněvat.
25I vystoupili z Egypta a přišli v zem Kenáanu k Jákóbovi, svému otci,
26a podali mu zprávu výrokem: Josef ještě žije, a že on je vládcem v celé zemi Egypta. A jeho srdce ochablo, neboť jim neuvěřil,
27i vyslovili k němu všechna Josefova slova, jež vyslovil k nim. A le když uviděl vozy, jež Josef poslal k jeho přivezení, ožil duch Jákóba, jejich otce;
28i řekl Isráél: Dosti - Josef, můj syn, ještě žije; půjdu a budu ho vidět dříve než budu umírat.