1I nastal v zemi hlad, mimo ten první hlad, jenž nastal v dnech Abráhámových; a Isák odešel k Avímelechovi, králi Pelištím, do Geráru.
2A Hospodin se mu ukázal a řekl: Nesmíš sestoupit do Egypta; pobývej v zemi, o níž ti říkám;
3bydli jako cizinec v této zemi, i budu s tebou a požehnám ti, neboť všechny tyto země chci dát tobě a tvému semeni a dodržet přísahu, jíž jsem přisáhl Abráhámovi, tvému otci.
4A tvé símě budu množit jako hvězdy nebes a chci tvému semeni dát všechny tyto země, a všechny národy budou v tvém semeni žehnány,
5protože Abráhám uposlechl na můj hlas a zachoval má nařízení, mé rozkazy, má ustanovení a má poučení.
6A Isák bydlel v Geráru.
7A muži toho místa se tázali na jeho ženu, i řekl: Ona je má sestra; neboť se bál říci: Má žena (aby mě muži toho místa pro Rebeku nechtěli zabít, neboť ona je vzhledem hezká ).
8A když tam pobyl delší čas, stalo se, že Avímelech, král Pelištím, pohlédl oknem dolů a uviděl, že hle, Isák s Rebekou, svou ženou, laškuje.
9A Avímelech Isáka povolal a řekl: Hle, ona je zajisté tvá žena - a jak to, že jsi řekl: Ona je má sestra? A Isák k němu řekl: Protože jsem si řekl: Abych pro ni nemusel umřít.
10A Avímelech řekl: Co jsi nám toto provedl? Málem by byl někdo z lidu s tvou ženou ulehl, i mohl jsi na nás uvést vinu.
11A Avímelech všemu lidu rozkázal výrokem: Kdo na tohoto muže a nebo na jeho ženu sáhne, bude jistotně muset umřít.
12A Isák v oné zemi sel a v onom roce dosáhl stonásobku, neboť mu Hospodin požehnal.
13I stal se ten to muž velikým a stával se stále a stále větším, až se stal velmi velikým,
14a do stalo se mu bohatství drobného dobytka a bohatství skotu a početného nevolnictva, takže se mu Pelištím jali záviděti;
15a všechny studny, jež vykopali nevolníci jeho otce v dnech Abráháma, jeho otce - Pelištím je zasypali a naplnili je hlínou.
16A Avímelech k Isákovi řekl: Odejdi z naší blízkosti, neboť jsi mnohem mocnější než my.
17A Isák odtamtud odešel a utábořil se v údolí Geráru, i bydlel tam.
18A Isák zase vykopal studny vody, jež vykopali v dnech Abráháma, jeho otce, a Pelištím je po smrti jeho otce zasypali, a nazval je jmény podle jmen, jimiž je nazval jeho otec.
19A Isákovi nevolníci se v údolí jali kopat a našli tam studnu živé vody.
20A le pastýři Geráru se s pastýři Isákovými povadili výrokem: Ta voda patří nám; i nazval jméno té studny Ések, protože se s ním přeli.
21I vykopali další studnu, a le povadili se i o ni; i nazval její jméno Sitná.
22I odstěhoval se odtamtud a vykopal další studnu, o niž se nepovadili; i nazval její jméno Rechóvóth a řekl: Protože nám Hospodin nyní uvolnil místo, i rozplodíme se v zemi.
23A odtamtud vystoupil do Beér-ševy;
24a oné noci se mu ukázal Hospodin a řekl: Já jsem Bůh Abráháma, tvého otce; nemusíš se bát, neboť jsem s tebou já, i budu ti žehnat a tvé símě množit, pro Abráháma, mého nevolníka.
25I zbudoval tam oltář a jal se vzývat jméno Hospodinovo a rozložil tam svůj stan; a Isákovi nevolníci tam vyhloubili studnu.
26A z Geráru se k němu odebral Avímelech a Achuzzath, jeho přítel, a Píchól, velitel jeho vojska;
27a Isák k nim řekl: Proč jste ke mně přišli, když mě vy nenávidíte a zapudili jste mě ze své blízkosti?
28I řekli: Zřejmě jsme shledali, že je s tebou Hospodin, i řekli jsme: Nuže, nechť je mezi námi přísaha - mezi námi a mezi tebou, i chceme s tebou uzavřít smlouvu -
29budeš-li s námi nakládat zle, jako jsme se my tebe nedotkli a jako jsme s tebou naložili jen dobře a propustili jsme tě v pokoji; ty jsi nyní požehnaný Hospodinův.
30I uspořádal jim hostinu, i pojedli a popili,
31a za jitra časně vstali a přisáhli si navzájem a Isák je propustil, i odešli v pokoji z jeho blízkosti.
32A v onen den se stalo, že přišli Isákovi nevolníci a podali mu zprávu stran studny, již vykopali; i řekli mu: Našli jsme vodu.
33I nazval ji Šiveá; proto je až po tento den jméno toho města Beér-ševa.
34A když byl Ésáv ve věku čtyřiceti let, pojal za ženu Jehúdíth, dceru Beérího, Chittího, a Básmath, dceru Élóna, Chittího;
35a ty se staly Isákovi a Rebece hořkostí ducha.