Genesis 26
1 I nastal v zemi hlad, mimo ten první hlad, jenž nastal v dnech Abráhámových; a Isák odešel k Avímelechovi, králi Pelištím, do Geráru.
2 A Hospodin se mu ukázal a řekl: Nesmíš sestoupit do Egypta; pobývej v zemi, o níž ti říkám;
3 bydli jako cizinec v této zemi, i budu s tebou a požehnám ti, neboť všechny tyto země chci dát tobě a tvému semeni a dodržet přísahu, jíž jsem přisáhl Abráhámovi, tvému otci.
4 A tvé símě budu množit jako hvězdy nebes a chci tvému semeni dát všechny tyto země, a všechny národy budou v tvém semeni žehnány,
5 protože Abráhám uposlechl na můj hlas a zachoval má nařízení, mé rozkazy, má ustanovení a má poučení.
6 A Isák bydlel v Geráru.
7 A muži toho místa se tázali na jeho ženu, i řekl: Ona je má sestra; neboť se bál říci: Má žena (aby mě muži toho místa pro Rebeku nechtěli zabít, neboť ona je vzhledem hezká ).
8 A když tam pobyl delší čas, stalo se, že Avímelech, král Pelištím, pohlédl oknem dolů a uviděl, že hle, Isák s Rebekou, svou ženou, laškuje.
9 A Avímelech Isáka povolal a řekl: Hle, ona je zajisté tvá žena - a jak to, že jsi řekl: Ona je má sestra? A Isák k němu řekl: Protože jsem si řekl: Abych pro ni nemusel umřít.
10 A Avímelech řekl: Co jsi nám toto provedl? Málem by byl někdo z lidu s tvou ženou ulehl, i mohl jsi na nás uvést vinu.
11 A Avímelech všemu lidu rozkázal výrokem: Kdo na tohoto muže a nebo na jeho ženu sáhne, bude jistotně muset umřít.
12 A Isák v oné zemi sel a v onom roce dosáhl stonásobku, neboť mu Hospodin požehnal.
13 I stal se ten to muž velikým a stával se stále a stále větším, až se stal velmi velikým,
14 a do stalo se mu bohatství drobného dobytka a bohatství skotu a početného nevolnictva, takže se mu Pelištím jali záviděti;
15 a všechny studny, jež vykopali nevolníci jeho otce v dnech Abráháma, jeho otce - Pelištím je zasypali a naplnili je hlínou.
16 A Avímelech k Isákovi řekl: Odejdi z naší blízkosti, neboť jsi mnohem mocnější než my.
17 A Isák odtamtud odešel a utábořil se v údolí Geráru, i bydlel tam.
18 A Isák zase vykopal studny vody, jež vykopali v dnech Abráháma, jeho otce, a Pelištím je po smrti jeho otce zasypali, a nazval je jmény podle jmen, jimiž je nazval jeho otec.
19 A Isákovi nevolníci se v údolí jali kopat a našli tam studnu živé vody.
20 A le pastýři Geráru se s pastýři Isákovými povadili výrokem: Ta voda patří nám; i nazval jméno té studny Ések, protože se s ním přeli.
21 I vykopali další studnu, a le povadili se i o ni; i nazval její jméno Sitná.
22 I odstěhoval se odtamtud a vykopal další studnu, o niž se nepovadili; i nazval její jméno Rechóvóth a řekl: Protože nám Hospodin nyní uvolnil místo, i rozplodíme se v zemi.
23 A odtamtud vystoupil do Beér-ševy;
24 a oné noci se mu ukázal Hospodin a řekl: Já jsem Bůh Abráháma, tvého otce; nemusíš se bát, neboť jsem s tebou já, i budu ti žehnat a tvé símě množit, pro Abráháma, mého nevolníka.
25 I zbudoval tam oltář a jal se vzývat jméno Hospodinovo a rozložil tam svůj stan; a Isákovi nevolníci tam vyhloubili studnu.
26 A z Geráru se k němu odebral Avímelech a Achuzzath, jeho přítel, a Píchól, velitel jeho vojska;
27 a Isák k nim řekl: Proč jste ke mně přišli, když mě vy nenávidíte a zapudili jste mě ze své blízkosti?
28 I řekli: Zřejmě jsme shledali, že je s tebou Hospodin, i řekli jsme: Nuže, nechť je mezi námi přísaha - mezi námi a mezi tebou, i chceme s tebou uzavřít smlouvu -
29 budeš-li s námi nakládat zle, jako jsme se my tebe nedotkli a jako jsme s tebou naložili jen dobře a propustili jsme tě v pokoji; ty jsi nyní požehnaný Hospodinův.
30 I uspořádal jim hostinu, i pojedli a popili,
31 a za jitra časně vstali a přisáhli si navzájem a Isák je propustil, i odešli v pokoji z jeho blízkosti.
32 A v onen den se stalo, že přišli Isákovi nevolníci a podali mu zprávu stran studny, již vykopali; i řekli mu: Našli jsme vodu.
33 I nazval ji Šiveá; proto je až po tento den jméno toho města Beér-ševa.
34 A když byl Ésáv ve věku čtyřiceti let, pojal za ženu Jehúdíth, dceru Beérího, Chittího, a Básmath, dceru Élóna, Chittího;
35 a ty se staly Isákovi a Rebece hořkostí ducha.