1A Duch mě vyzvedl a donesl mě k východní bráně domu Hospodinova, jež byla obrácena k východu, a hle, ve vchodu do brány dvacet a pět mužů, a vprostřed nich jsem uviděl Jaazanju, syna Azzúrova, a Pelatjáhúa, syna Benájáhúova, vůdce lidu.
2I řekl ke mně: Synu člověka, toto jsou muži, již zamýšlejí špatnost a již radí zlými radami v tomto městě,
3již říkají: Ne ní to nablízku - budovat domy! Ono je kotel a my maso.
4Proto prorokuj proti nim, prorokuj, synu člověka!
5I padl na mne Duch Hospodinův; ten ke mně řekl: Řekni: Takto řekl Hospodin: Tak jste řekli, dome Isráélův, a le věci vystupující ve vašem duchu, to já znám.
6Rozmnožili jste v tomto městě své zabité, i své ulice jste zabitými naplnili;
7proto Pán, Hospodin, řekl takto: Vaši zabití, jichž jste ve svém středu nakladli - maso jsou oni, a ono je kotel, a le vás zprostřed něho vynesu.
8Bojíte se meče, a le meč na vás budu přivádět, prohlášeno Pánem, Hospodinem,
9a budu vás zprostřed něho vynášet a vy dávat vás v ruku cizáků a vykonám mezi vámi soudy.
10Mečem budete padat, na pomezí Isráélově vás budu soudit, i budete poznávat, že já jsem Hospodin.
11Ono vám nebude kotlem, takže byste vy byli vprostřed něho masem; budu vás, na pomezí Isráélově, soudit,
12i budete poznávat, že Hospodin jsem já, co jste v mých ustanoveních nechodili a mých práv nevykonávali, nýbrž jste se chovali podle práv národů, jež jsou kolkolem vás.
13A za mého prorokování se stalo, že Pelatjáhú, syn Benájův, umřel, i padl jsem na svou tvář a vzkřikl jsem silným hlasem a řekl jsem: Ach, Pane, Hospodine, chystáš se ty učinit naprostý konec zbytku Isráéle?
14I do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
15Synu člověka, jsou to tvoji bratři, tvoji bratři, lidé tvého příbuzenstva a všechen dům Isráélův, on všechen, o nichž obyvatelé Jerúsaléma říkají: Buďte vzdáleni zpřed Hospodina; ona - země - byla za vlastnictví dána nám.
16Proto řekni: Takto řekl Pán, Hospodin: Ačkoli jsem je vzdálil mezi národy a ačkoli jsem je rozptýlil po zemích, přece jsem se jim v zemích, kam přišli, poněkud stal svatyní.
17Proto řekni: Takto řekl Pán, Hospodin: A no, chci vás shromáždit z prostřed národností a posbírat vás ze zemí, po nichž jste byli rozptýleni, a dát vám půdu Isráélovu,
18i přijdou tam a odstraní s ní všechny její hnusnosti a všechny její ošklivosti,
19a chci jim dát jedno srdce a nového ducha chci dát ve vaše nitro, a odstranit z jejich masa srdce z kamene a dát jim srdce z masa,
20aby chodili v mých ustanoveních a mých předpisů dbali a vykonávali je, i stanou se mi lidem a já jim budu Bohem.
21A kterých srdce chodí podle srdce jejich hnusností a jejich ošklivostí, jejich cestu uvalím na jejich hlavu, prohlášeno Pánem, Hospodinem.
22A kerúbové povznesli svá křídla, a kola zároveň s nimi, a sláva Boha Isráélova nad nimi odshora;
23i vystoupila sláva Hospodinova ze středu města a stanula nad horou, jež je od východu vůči městu.
24A Duch mě pozvedl a donesl mě ve vidění v Božím Duchu do Kasdím k vyhnanectvu, a vidění, jež jsem byl uviděl, se ode mne odneslo;
25i promluvil jsem k vyhnanectvu o všech věcech Hospodinových, jež mi ukázal.