1I pohleděl jsem, a hle, na obloze, jež byla nad hlavou kerúbů, se nad nimi ukázal jako by kámen safír, vzezřením jako podoba trůnu,
2i řekl k tomu muži oblečenému těmi plátěnými rouchy, a no, řekl: Vejdi do mezi prostor ů soukolí dospodu vůči kerúbům a naplň své hrsti ohnivými uhlíky z prostor ů mezi kerúby; ty rozsypej na město. I vešel před mýma očima;
3a při jeho, toho muže, vcházení stáli kerúbové zprava vůči domu, a vnitřní nádvoří naplňoval oblak
4(neboť když se sláva Hospodinova byla pozvedla z kerúbů na práh domu, naplnil se dům oblakem a nádvoří bylo vyplněné jasem slávy Hospodinovy
5a zvuk křídel kerúbů bylo slyšet až do vnějšího nádvoří, jako hlas BOHA, Všemocného, při jeho promlouvání),
6a když on tomu muži, oblečenému těmi plátěnými rouchy, rozkázal výrokem: Vezmi oheň z mezi prostor ů soukolí, z prostor ů mezi kerúby, stalo se, že on vešel a stanul vedle kola,
7a jeden kerúb vztáhl svou ruku z prostorů mezi kerúby k ohni, jenž byl v prostor ech mezi kerúby, a vynesl a dal do hrstí oblečeného těmi plátěnými rouchy; ten vzal a vyšel.
8A na kerúbech se pod jejich křídly ukázala jako by ruka člověka,
9i pohleděl jsem, a hle, vedle kerúbů čtyři kola, jedno kolo vedle jednoho kerúba a jedno kolo vedle jednoho kerúba, a vzezření těch kol jako vzhled kamene chrysolitu -
10a jejich vzezření, jedna podoba jich čtyř: Jako by bylo kolo vprostřed kola.
11Při svém chození chodila po jejich čtyřech stranách, nezatáčela při jejich chození, nýbrž k místu, ke kterému byla obrácena hlava, šla za ní, nezatáčela při jejich chození.
12A všechno jejich tělo a jejich záda, jejich ruce, jejich křídla i kola byla plná očí, kola jich čtyř.
13Stran těch kol - v mé uši se jim dal název Smršť.
14A každý měl čtvero tváří: Tvář jedna - tvář kerúba, a tvář druhá - tvář člověka, a třetí - tvář lva, a čtvrtá - tvář orla.
15A ti kerúbové se pozvedli - ony, ty bytosti, jež jsem uviděl u řeky Keváru, -
16a při chůzi kerúbů šla kola vedle nich, a při povznášení křídel kerúbů k pozvednutí od povrchu země ona také nezatáčela od nich;
17při jejich stání stála a při jejich pozvedání se pozvedala, neboť v nich byl duch těch bytostí.
18A sláva Hospodinova odešla z prahu domu a stanula nad kerúby,
19a kerúbové před mýma očima povznesli svá křídla a pozvedli se od země; při jejich odchodu - kola zároveň s nimi, i stanulo to nad vchod em do východní brány domu Hospodinova, a sláva Boha Isráélova odshora nad nimi.
20Ony, ty bytosti, jež jsem uviděl u řeky Keváru pod Bohem Isráélovým - tu jsem poznal, že to byli kerúbové -
21čtyři, každý měl čtvero tváří a každý měl čtyři křídla, a pod svými křídly podobu rukou člověka.
22A podoba jejich tváří - to byly tváře, jež jsem uviděl u řeky Keváru, jejich vzezření a je samy; chodili každý ke směru své tváře.