Bible

1 I zvolal silným hlasem v mé uši výrokem: Přiblížila se navštívení města, takže každý - nástroj záhuby ve svou ruku! 2 A hle, cestou horní brány, jež byla obrácena k severu, přicházelo šest mužů a každý ve své ruce svůj nástroj zkázy, a vprostřed nich jeden muž, oblečený plátěnými rouchy, a na jeho bocích kalamář písaře. I přišli a stanuli vedle oltáře z mosazi. 3 A sláva Boha Isráélova se odnesla z kerúbů, na nichž byla, ku prahu domu a zavolala na toho muže, jenž byl oblečen těmi plátěnými rouchy, na jehož bocích byl ten kalamář písaře, 4 a řekl k němu Hospodin: Projdi středem města, středem Jerúsaléma, a vyznač značku na čelech těch lidí, již vzdychají a již kvílí nade všemi ošklivostmi, jež se páchají vprostřed nich. 5 A k ostatním řekl v mé uši: Projděte městem za ním a pobíjejte, nechť vaše oko nemá soucitu a nechť nešetříte, 6 starce, jinocha a pannu a drobotinu, a ženy budete zabíjet, do vyhubení, a le k žádnému člověku, na němž bude ta značka, nechť nepřistupujete; a začínat budete od mé svatyně. Začali tedy starými lidmi, kteří byli v průčelí domu; 7 a řekl k nim: Znečistěte dům a nádvoří naplňte zabitými; vyjděte. Vyšli tedy a jali se ve městě pobíjet; 8 a za jejich pobíjení, když jsem já zbýval, se stalo, že jsem padl na svou tvář a vzkřikl jsem a řekl jsem: Ach, Pane, Hospodine, zda se ty chystáš svým vyléváním svého popuzení na Jerúsalém vyhubit všechen zbytek Isráéle? 9 A řekl ke mně: Nepravost domu Isráélova a Júdova je ve velmi veliké míře veliká a ta to země je naplněna krví a to to město je plné převracení práva; vždyť říkají: Hospodin opustil tu to zem, a: Hospodin nevidí. 10 Já tedy zase - mé oko nebude mít soucitu, aniž budu šetřit, jejich cestu uvalím na jejich hlavu. 11 A hle, ten muž, oblečený těmi plátěnými rouchy, na jehož bocích byl ten kalamář, přinášel zpět zprávu výrokem: Učinil jsem podle toho, co jsi mi rozkázal.