1A když lid pozoroval, že Mojžíš sestoupení z hory odkládá, sešel se lid u Áróna a řekli k němu: Vstaň, zhotov nám bohy, kteří půjdou před námi, neboť tento Mojžíš, muž, jenž nás vyvedl ze země Egypta - nevíme, co se s ním stalo.
2A Árón k nim řekl: Strhejte kroužky ze zlata, jež jsou v uších vašich žen, vašich synů a vašich dcer, a přineste je ke mně.
3A strhali si, všechen lid, kroužky, jež byly v jejich uších, a přinesli k Árónovi;
4ty vzal z jejich ruky a vtěsnal to v kadlub a zpracoval to v tele - slitinu; i řekli: Toto jsou tvoji bohové, Isráéli, kteří tě vyvedli ze země Egypta.
5To Árón zpozoroval a zbudoval před tím oltář, i zvolal Árón a řekl: Zítra bude slavnost Hospodinova;
6a nazítří časně vstali a obětovali vzestupné oběti a přinesli oběti pokojných hodů, i usedl lid k jídlu a pití, a povstali k dovádění.
7A Hospodin k Mojžíšovi promluvil: Jdi, sestup, neboť lid, jejž jsi vyvedl ze země Egypta, se zvrhl.
8Rychle se odvrátili od cesty, již jsem jim přikázal; zhotovili si tele - slitinu, a jali se mu klanět a obětovat mu a řekli: Toto jsou tvoji bohové, Isráéli, kteří tě vyvedli ze země Egypta.
9A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Vidím tento lid, že hle, je to lid tvrdé šíje;
10nyní mě tedy nechej, a ť proti nim může vzplát můj hněv, a ť s nimi mohu skoncovat a tebe učinit velikým národem.
11A Mojžíš se Hospodina, svého Boha, jal uprošovat, i řekl: Nač, Hospodine, má plát tvůj hněv proti tvému lidu, jejž jsi velikou mocí a silnou rukou vyvedl ze země Egypta?
12Nač mají Egypťané pronášet výrok: Vyvedl je v zlo, k jich zabití v horách a k jich zhubení z povrchu tváře půdy? Od vrať se od planutí svého hněvu a dej se pohnout k lítosti pro zlo vůči tvému lidu!
13Vzpomeň na Abráháma, na Isáka a na Isráéle, tvé nevolníky, jimž jsi sám při sobě přisáhl a k nimž jsi promluvil: Budu vaše símě množit jako hvězdy nebes a celou tuto zem, jak jsem řekl, chci vašemu semeni dát, a ť ji navždy zdědí!
14A Hospodin se dal pohnout k lítosti pro zlo, jež, jak promluvil, chtěl svému lidu učinit.
15A Mojžíš se otočil a sestoupil z hory, a v jeho ruce byly dvě desky svědectví, desky popsané z obou svých stran, odtud i odtud byly ony popsané;
16a ty desky - ony byly Boží dílo, a psaní - ono bylo Boží psaní, na ty desky vyryté.
17A Jóšua uslyšel hlas lidu při jeho pokřikování a řekl k Mojžíšovi: V táboře je hluk boje.
18I řekl: Není to hlas ozývajících se hrdinstvím a není to hlas ozývajících se porážkou; já slyším hlas ozývajících se zpěvem.
19A když se přiblížil k táboru, stalo se, že uviděl tele a tance, i vzplanul Mojžíšův hněv, takže deskami mrštil ze svých rukou a pod horou je roztříštil;
20a to tele, jež zhotovili, vzal a ohněm spálil a rozdrtil do rozmělnění a rozsypal na hladinu vody a Isráélovy děti tím napojil.
21A k Árónovi Mojžíš řekl: Co ti tento lid provedl, že jsi na něj uvedl ten veliký hřích?
22A Árón řekl: Nechť neplane mého pána hněv; ty znáš ten to lid, že on je v zlu,
23i řekli mi: Zhotov nám bohy, kteří půjdou před námi, neboť tento Mojžíš, muž, jenž nás vyvedl ze země Egypta - nevíme, co se s ním stalo.
24I řekl jsem jim: Kdo má zlato, nechť je strhává, i dali mi je a hodil jsem je v oheň a vyšlo toto tele.
25A Mojžíš si všiml lidu, že on je neukázněný, neboť jej Árón, k výsměchu mezi povstávajícími proti nim, zbavil kázně;
26i stanul Mojžíš v bráně tábora a řekl: Kdo je pro Hospodina, ke mně! A shromáždili se k němu všichni synové Lévího;
27i řekl jim: Takto řekl Hospodin, Isráélův Bůh: Přiložte každý svůj meč na své stehno, projděte táborem tam i zpět od brány k bráně a zabijte každý svého bratra a každý svého druha a každý svého blízkého.
28A synové Lévího učinili podle Mojžíšova slova, i padly z lidu v onen den asi tři tisíce mužů.
29A Mojžíš řekl: Naplňte dnes svou ruku pro Hospodina, ano, každý svým synem a svým bratrem, a to k uvedení požehnání na vás dnes.
30A nazítří se stalo, že Mojžíš k lidu řekl: Vy jste zhřešili velikým hříchem, a le chci nyní vystoupit k Hospodinu, snad budu moci za váš hřích učinit zadost.
31I vrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Ach, tento lid zhřešil velikým hříchem, že si zhotovili bohy ze zlata!
32A le nyní, chceš-li jejich hřích odpustit … a ne-li, vymaž mě, prosím, ze své knihy, již jsi sepsal.
33A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Ze své knihy budu vymazávat to ho, kdo je ten, jenž vůči mně zhřešil.
34A nyní jdi, veď lid, kam jsem ti pověděl; hle, půjde před tebou můj Anděl; a le v den mého zúčtování - pak s nimi pro jejich hřích budu účtovat.
35A Hospodin lid zraňoval, protože zhotovili tele, jež zhotovil Árón.