1A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2Viz, jménem jsem povolal Becaleéla, syna Úrího, syna Chúra, patřícího k větvi Júdově,
3a naplnil jsem ho Božím Duchem v moudrosti a v chápavosti a ve vědomosti a ve vší schopnosti
4vymýšlet důmyslné věci, pracovat ve zlatě a ve stříbře a v mosazi
5a ve vyřezávání kamenů ke vsazování a ve vyřezávání dřeva - pracovat na veškerém díle.
6A s ním jsem já, hle, dal Oholíáva, syna Achísámácha, patřícího k větvi Dánově, a v srdce každého moudrého srdce m jsem dal moudrost, a ť zhotoví vše, co jsem rozkázal tobě:
7stan setkávání a skříňku pro svědectví a slitovnici, jež bude na ní, a všechna zařízení stanu,
8a stůl a náčiní k němu a ryzí svícen a všechna náčiní k němu a oltář k zakuřování
9a oltář vzestupných obětí a všechna náčiní k němu a umyvadlo a jeho základnu
10a barevná roucha, totiž svatá roucha Árónovi, knězi, a roucha jeho synů k zastávání kněžství,
11a olej k pomazávání a kouřidlo z vonných koření do svatyně podle všeho, co jsem ti rozkázal, že mají hotovit.
12A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
13A ty promluv k Isráélovým dětem výrokem: Zejména budete zachovávat mé soboty, neboť to je znamení mezi mnou a mezi vámi po vašich pokoleních na vědomí, že vás posvěcuji já, Hospodin.
14Budete tedy sobotu zachovávat, neboť ona vám bude svatou; znesvěcující ji bude muset být jistotně usmrcen, neboť každý, kdo v ní bude vykonávat zaměstnání, a no, ta duše bude zprostřed svého lidu vyťata.
15Zaměstnání se bude vykonávat šest dní, a le v sedmý den - sobota odpočívání, svatá Hospodinu; každý, kdo bude vykonávat zaměstnání v den soboty bude muset jistotně být usmrcen.
16Isráélovy děti tedy budou sobotu zachovávat k uskutečňování odpočinku po svých pokoleních - trvalá smlouva.
17To je navždy mezi mnou a mezi Isráélovými dětmi znamením, neboť šest dní vytvářel Hospodin nebesa i zem a v sedmý den přestal a oddechl si.
18A dal Mojžíšovi za svého dokončení mluvení s ním na hoře Sínaji dvě desky svědectví, desky z kamene, popsané Božím prstem.