1A Hospodin v zemi Egypta pronesl k Mojžíšovi a k Árónovi výrok:
2Tento měsíc vám bude počátkem měsíců; on vám bude prvním z měsíců roku.
3Promluvte k celému shromáždění Isráéle výrokem: V desátý den tohoto měsíce - tu si budou brát každý dobytče pro dům otců - dobytče pro dům;
4a bude -li dům příliš malý na dobytče, pak si je vezme on a jeho spolu obyvatel, jenž bude blízký jeho domu, podle počtu duší; každého budete na dobytče počítat podle míry jeho jedení.
5Vaše dobytče bude bezvadné, roční samec; budete je brát z ovcí a nebo z koz
6a budete je chovat do čtrnáctého dne tohoto měsíce a mezi dvěma večery je porazí, celé sejití shromáždění Isráélova,
7a vezmou z krve a dají na obě veřeje a na vrchní trám dveří na domě, v němž je budou jíst.
8A v tuto noc budou jíst maso pečené ohněm a nekvašené chleby, budou je jíst s hořkými bylinami.
9Nechť z něho nejíte syrového ani vařeného, uvařeného ve vodě, nýbrž jen pečené ohněm, jeho hlavu s jeho holeněmi a s jeho vnitřnostmi;
10a nesmíte z něho pozůstavit nic do jitra, a nebo do jitra z něho pozůstavené budete spalovat ohněm.
11A budete je jíst takto: své boky opásány, své sandály na svých nohou a svou hůl ve své ruce, a budete je jíst ve chvatu - to je minutí Hospodinovo.
12I budu v tuto noc procházet zemí Egypta a bít v zemi Egypta vše prvorozené, od lidí a ž po dobytek, a proti všem bohům Egypta vykonávat soud, já Hospodin.
13A le vám bude ta krev za znamení na domech, kde vy jste, a když krev budu vidět, budu vás míjet, i nebude na vás při mém bití v zemi Egypta neštěstí ke zkáze.
14A tento den se vám stane památkou a budete jej slavit jako slavnost Hospodinovu, po svých pokoleních jej budete slavit trvalým ustanovením.
15Sedm dní budete jídat nekvašené chleby; hned v první den budete odstraňovat ze svých domů kvas, neboť každý jedoucí kynuté - a no, ona duše bude z Isráéle vyťata; od prvního dne po den sedmý.
16I budete mít v první den svaté svolání a v sedmý den svaté svolání; žádná práce se nesmí v nich konat, leda to, co je kterékoli duši k jídlu, to jediné smíte konat.
17Budete tedy dbát nekvašených chlebů, že jsem právě v tento den vyvedl vaše vojska ze země Egypta, takže tohoto dne budete dbát po svých pokoleních - trvalé ustanovení.
18Nekvašené chleby budete jíst v první měsíc od čtrnáctého dne toho měsíce navečer po den jedenadvacátý toho měsíce navečer;
19po sedm dní se ve vašich domech nesmí najít kvas, neboť každý jedoucí z kynutého - a no, ona duše bude ze shromáždění Isráéle vyťata, z cizinců i z domácích země.
20Nic kynutého nesmíte jíst; ve všech svých příbytcích budete jíst nekvašené chleby.
21A Mojžíš povolal všechny starší Isráéle a řekl k nim: Vyberte a vezměte si po svých čeledích dobytčata a porazte Minutí;
22a vezměte svazek yzopu, ten namočte v krvi, jež bude v míse, a naneste na vrchní trám dveří a na obě veřeje z krve, jež bude v míse; a vy až do jitra nesmíte vycházet, nikdo, z dveří svého domu,
23neboť Hospodin projde k zraňování Egypťanů, a když uvidí krev na vrchním trámu dveří a na obou veřejích, mine Hospodin ty dveře a nebude dovolovat ničiteli vejít k zraňování do vašich domů.
24A toto slovo budete navždy zachovávat za ustanovení tobě i tvým dětem;
25a až budete vcházet do země, již vám Hospodin bude dávat podle toho, co promluvil, stane se, že budete zachovávat tuto službu;
26a až k vám vaše děti budou říkat: Čím vám je tato služba? stane se,
27že budete říkat: Ona je obětí Minutí Hospodinu, jenž v Egyptě při svém zraňování Egypťanů minul domy Isráélových dětí, takže naše domy ušetřil. A lid schýlil hlavy a poklonili se;
28a Isráélovy děti se odebraly, i učinili podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi a Árónovi; tak učinili.
29A v půlnoci se stalo, že Hospodin pobil vše prvorozené v zemi Egypta, od prvorozeného faraona, sedícího na svém trůnu, po prvorozeného vězně, jenž byl v žaláři, a vše prvorozené zvířectva.
30A farao oné noci vstal, on i všichni jeho služebníci a všichni Egypťané (a v Egyptě nastal veliký křik, neboť nebylo domu, kde by nebylo mrtvého),
31i povolal v noci Mojžíše a Áróna a řekl: Vstaňte, vyjděte zprostřed mého lidu, i vy i Isráélovy děti, a jděte a obsluhujte Hospodina podle vašeho slova.
32Vezměte i svůj drobný dobytek i svůj skot podle toho, co jste promluvili, a jděte, a požehnejte i mně.
33A Egypťané se na lid jali vyvíjet nátlak, chtějíce jej spěšně vypudit ze země, neboť pravili: My všichni jsme mrtvi.
34A lid vyzvedl své těsto, dříve než mohlo vykynout, své díže zavázané v svých ošaceních, na svá ramena;
35a Isráélovy děti učinily podle Mojžíšova slova, i vyžádali od Egypťanů náčiní ze stříbra a náčiní ze zlata a ošacení,
36a Hospodin lidu dal v očích Egypťanů přízeň, i vyhověli jim; a tak Egypťany oloupili.
37A Isráélovy děti se daly na cestu z Raemsésu do Sukkóth, asi šest set tisíc pěších - mužů, kromě drobotiny,
38a vystoupilo s nimi i mnoho přimíšených a drobného dobytka a skotu, velmi četné stádo.
39A těsto, jež vynesli z Egypta, upekli na nekvašené chlebové placky, neboť nevykynulo, protože byli z Egypta vyhnáni a nemohli prodlévat, a ani si nepřipravili stravu
40A bydlení Isráélových dětí, co bydleli v Egyptě, trvalo třicet let a čtyři sta let,
41a po uplynutí třiceti let a čtyř set let se stalo, a no, právě v tento den se stalo, že všechna vojska Hospodinova ze země Egypta vyšla.
42To je noc bdění Hospodinu, stran vyvedení jich ze země Egypta; to je tato noc Hospodinova, bdění pro všechny Isráélovy děti po jejich pokoleních.
43A Hospodin řekl k Mojžíšovi a Árónovi: Toto je ustanovení Minutí: Nesmí z něho jíst žádný syn ciziny,
44a le každý nevolník kohokoli, koupě za peníze, když ho obřežeš, tehdy z něho bude jíst;
45podruh a ni námezdník z něho jíst nesmí.
46Bude se jíst v jednom domě, nic z jeho masa nesmíš vynést z domu ven, a kosti v něm nesmíte lámat.
47Bude je dodržovat celé shromáždění Isráéle,
48a kdykoli s tebou bude pobývat cizinec a zachce se mu držet Minutí Hospodinu, musí u něho každý mužského pohlaví být obřezán, a tehdy nechť se přibližuje dodržet je, i stane se jako by domácím země; a le žádný neobřeznec z něho jíst nesmí;
49pro domácího i pro cizince pobývajícího vprostřed vás bude jeden zákon.
50A všechny Isráélovy děti učinily podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi a Árónovi; tak učinili.
51A právě v tento den se stalo, že Hospodin Isráélovy děti podle jejich oddílů vyvedl ze země Egypta.