1A Hospodin řekl k Mojžíšovi: Vejdi k faraonovi, neboť já jsem otupil jeho srdce a srdce jeho služebníků za účelem představení těchto svých znamení v jeho středu
2a abys v uši svého syna a syna svého syna mohl rozprávět, jak jsem se vypořádal s Egypťany, a má znamení, jež jsem mezi nimi uskutečnil, i budete vědět, že já jsem Hospodin.
3I vešel Mojžíš a Árón k faraonovi a řekli k němu: Takto řekl Hospodin, Bůh Hebreů: Dokdy odmítáš pokořit se před mou tváří? Propusť můj lid, a ť mi slouží,
4neboť jsi- li ty odmítavý k propuštění mého lidu, hle, já - chystám se zítra v tvé území uvést kobylky,
5i zahalí vzhled země, takže nikdo nebude schopen zemi vidět, i sežerou zůstatek ušetřeného, jež vám zbývá od krupobití, a ožerou všechno stromoví, jež vám vyrostlo z pole,
6a naplní tvůj dům a domy všech tvých služebníků a domy všech Egypťanů, což neuviděli tvoji otcové a ni otcové tvých otců ode dne jejich octnutí na půdě až po den tento. A otočil se a vyšel z blízkosti faraona.
7A služebníci faraona k němu řekli: Dokdy nám tento bude léčkou? Propusť ty lidi, a ť obsluhují Hospodina, svého Boha; zda ještě nevíš, že Egypt je zhuben?
8I byl přiveden Mojžíš a Árón zpět k faraonovi, i řekl k nim: Jděte, obsluhujte Hospodina, vašeho Boha; kteří jsou ti, kdo mají jít?
9A Mojžíš řekl: Půjdeme s našimi mladými i s našimi starými, s našimi syny i s našimi dcerami, s naším drobným dobytkem i s naším skotem půjdeme, neboť máme slavnost Hospodinovu.
10I řekl k nim: Nechť je Hospodin s vámi tak, jako já budu propouštět vás i vaši drobotinu. Dejte si pozor, neboť před vaší tváří je pohroma.
11Ne tak - jděte si vy muži a obsluhujte Hospodina, neboť vy to žádáte. I vyhnal i je z blízkosti tváře faraonovy.
12A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Napřáhni svou ruku na zem Egypta pro kobylky, a ť na zem Egypta vystupují a požírají všechno bylinstvo země, vše, co krupobití nechalo zbývat.
13A Mojžíš na zem Egypta napřáhl svou hůl a Hospodin celý onen den a celou noc v zem uváděl východní vítr; když nastalo jitro, přinesl východní vítr kobylky;
14i vystoupily kobylky na celou zem Egypta a spočinuly v celém území Egypta - velmi sužující; před nimi se tak ové kobylky jako ony nevyskytly an i po nich tak ových nebude.
15I přikryly vzhled celé země, takže byla země zatemněna, a sežraly všechno bylinstvo země a všechno ovoce stromoví, jež krupobití pozůstavilo, i nebylo v celé zemi Egypta pozůstaveno nic zeleného na stromoví an i na polním bylinstvu.
16A farao pospíšil povolat Mojžíše a Áróna a řekl: Zhřešil jsem vůči Hospodinu, vašemu Bohu; i vůči vám;
17nyní tedy odpusť, prosím, můj hřích, pouze ten to krát, a úpějte k Hospodinu, vašemu Bohu, a ť jen ze mne ráčí sejmout tuto zhoubu.
18I vyšel z blízkosti faraona a jal se úpět k Hospodinu,
19a Hospodin obrátil vítr od západu, velmi silný, jenž kobylky odnesl a vrazil je do moře Rákosí; v celém území Egypta nezbyla jedna kobylka.
20A le Hospodin zesílil faraonovo srdce, i nepropustil Isráélovy děti.
21A Hospodin řekl k Mojžíšovi: Napřáhni svou ruku naproti nebesům, a ť na zemi Egypta nastává tma, i bude se pro tmu tápat.
22A Mojžíš svou ruku napřáhl naproti nebesům, i nastala v celé zemi Egypta tma, hluboká tma, na tři dni;
23neviděli se navzájem a po tři dni nikdo nevstal ze svého místa, a le všechny děti Isráélovy měly v svých příbytcích světlo.
24A farao povolal Mojžíše a řekl: Jděte, obsluhujte Hospodina, jen váš drobný dobytek a váš skot nechť se zadržuje; i vaše drobotina nechť jde s vámi.
25A Mojžíš řekl: Ty také musíš dát v naše ruce oběti a vzestupné oběti, jež připravíme Hospodinu, našemu Bohu.
26A půjde s námi i náš dobytek, nebude zbývat ani kopyto, neboť z něho budeme brát k obsluhování Hospodina, našeho Boha, a my nevíme, a ž do našeho příchodu tam, čím máme Hospodina obsluhovat.
27A le Hospodin zesílil faraonovo srdce, i znechtělo se mu je propustit;
28i řekl mu farao: Odejdi zpřed mne, chraň se, nechť více nevidíš mou tvář, neboť v den tvého uvidění mé tváře budeš muset umřít.
29A Mojžíš řekl: Správně jsi promluvil: Nebudu více vidět tvou tvář.