Esther 6
1 V oné noci králův spánek ubíhal, i nařídil přinést knihu pamětihodností, letopisů, jež byly před tváří královou předčítány,
2 a našlo se napsáno, že Mordechaj oznámil o Bigthánovi a Therešovi, dvou králových komornících, strážcích prahu, že pojali úmysl vztáhnout ruku na krále Achašvéróše.
3 A král řekl: Jaká byla Mordechajovi za toto prokázána čest a vyznamenání? A královi sluhové, obsluhující ho, řekli: Nebylo s ním učiněno nic.
4 A král řekl: Kdo je v nádvoří? A do nádvoří králova domu, vnějšího, byl vstoupil Hámán říci králi o pověšení Mordechaje na dřevo, jež pro něho připravil.
5 A sluhové krále k němu řekli: Hle, v nádvoří stojí Hámán. A král řekl: Může vstoupit.
6 A když Hámán vstoupil, řekl mu král: Co učinit s mužem, v jehož poctění má král potěšení? A Hámán si ve svém srdci řekl: Komu by měl král potěšení prokázat čest spíše než mně?
7 Řekl tedy Hámán ke králi: Muž, v jehož poctění má král potěšení -
8 měli by dopravit královské oblečení, jímž se obléká král, a koně, na němž král jezdí a na jehož hlavu se dává královská koruna,
9 a to oblečení a toho koně dát k ruce někoho z králových hodnostářů, velmožů, a měli by toho muže, v jehož poctění má král potěšení, obléci a usadit na toho koně k jízdě na prostranství města a volat před jeho tváří: Takto se má činit muži, v jehož poctění má král potěšení.
10 A král řekl: Pospěš, vezmi to oblečení a toho koně podle toho, jak jsi promluvil, a učiň tak Mordechajovi, Júdovci, jenž sedí v králově bráně; nic ze všeho, co jsi promluvil, nesmí od padnout.
11 Hámán tedy to oblečení a toho koně vzal a oblékl Mordechaje a usadil ho k jízdě na prostranství města a jal se před jeho tváří volat: Takto se má činit muži, v jehož poctění má král potěšení.
12 A Mordechaj se vrátil do královy brány a Hámán od kvapil do svého domu, smuten a s hlavou zakrytou;
13 a Zereši, své ženě, a všem svým přátelům Hámán vyrozprávěl vše, co ho potkalo; a jeho moudří a Zereš, jeho žena, mu řekli: Je -li Mordechaj, před jehož tváří jsi počal padat, ze semene Júdovců, nemůžeš z moci vůči němu nic, nýbrž před jeho tváří docela musíš padnout.
14 Ještě s ním oni mluvili, když došli královi komorníci a pospíšili uvést Hámána na hostinu, již uchystala Estér.