Bible

1 Přišel tedy král a Hámán pít s Estér, královnou, 2 a král i v druhý den při pití vína Estér řekl: Co je tvou žádostí, Estér, královno? A no, musí se ti dát; a co je tvým přáním? Až do poloviny království, a no, musí se vykonat. 3 A Estér králi odpověděla a řekla: Našla-li jsem v očích králových přízeň a je -li to králi vhod, kéž se mi na mou žádost smí dát mé žití a na mé přání můj lid, 4 neboť jsme byli prodáni, já i můj lid, ke zničení, k zabíjení a k záhubě; a no, kdybychom byli bývali prodáni za nevolníky a za služky, mlčela bych, ač by protivník nebyl schopen poskytnout náhradu za královu újmu. 5 A král Achašvéróš řekl, a no, řekl Estér, královně: Kdo je on, ten - a kde je on, ten, jehož naplnilo jeho srdce, aby takto učinil? 6 A Estér řekla: Tím protivníkem a nepřítelem je tento zlý Hámán. A Hámán se zhrozil před přítomností královou a královninou 7 a král ve svém popuzení vstal od pití vína a šel do zahrady paláce; a Hámán stanul k prošení za své žití u Estér, královny, neboť shledal, že ze strany krále je proti němu s konečnou platností rozhodnuto o zlu. 8 A když se král ze zahrady paláce vrátil do domu pití vína, byl Hámán padl na pohovku, na níž byla Estér; a král řekl: Zda dokonce i znásilnění královny u mne v domě? A když to slovo vyšlo z králových úst, zakryli Hámána, jeho tvář. 9 A Charbóná, jeden z králových komorníků, řekl před tváří královou: Také, hle, stojí v domě Hámánově dřevo, padesát loket vysoké, jež Hámán přichystal pro Mordechaje, jenž promluvil dobře pro krále. A král řekl: Pověste ho na ně. 10 I pověsili Hámána na to dřevo, jež připravil pro Mordechaje, a královo popuzení se utišilo.