1A v třetí den se stalo, že se Estér královsky oblékla a stanula ve vnitřním nádvoří králova domu. A král seděl na trůně svého království v královském domě naproti vchodu do domu;
2a za králova uvidění Estér, jež stála v nádvoří, se stalo, že nabyla v jeho očích přízně, i vztáhl k Estér žezlo ze zlata, jež bylo v jeho ruce, a Estér přistoupila a sáhla na vrchol toho žezla;
3a král jí řekl: Co s tebou, Estér, královno, a co je tvým přáním? Musí se ti dát, a no, až do poloviny království.
4A Estér řekla: Je- li to králi vhod, nechť dnes ráčí přijít král a Hámán na hostinu, již jsem pro něho uchystala.
5A král řekl: Pospěšte - Hámána, k vykonání slova Estéřina. Přišel tedy král a Hámán na hostinu, již uchystala Estér,
6a při pití vína král Estér řekl: Co je tvou žádostí? A no, musí se ti dát; a co je tvým přáním? Až do poloviny království, a no, musí se vykonat.
7A Estér odpověděla a řekla: Má žádost a mé přání:
8Našla-li jsem přízeň v očích králových a je- li králi vhod splnit mou žádost a uskutečnit mé přání, nechť ráčí přijít král a Hámán na hostinu, již pro ně chci uchystat, i zítra, pak chci učinit podle slova králova.
9A Hámán vyšel v onen den vesel a šťasten v srdci, a le za Hámánova uvidění Mordechaje v králově bráně, že před ním nevstal, aniž se pohnul - tu byl Hámán naplněn popuzením proti Mordechajovi;
10a le ovládl se Hámán, a když vstoupil do svého domu, poslal a povolal své přátele a Zereš, svou ženu,
11a jal se jim Hámán vyprávět o slávě svého bohatství a množství svých dětí a o všem, čím ho král vyznamenal a jak ho povýšil nad hodnostáře a služebníky královy.
12I řekl Hámán: Ba ani nepovolala Estér, královna, na hostinu, již uchystala, s králem nikoho, leč mne, a i na zítřek jsem k ní pozván já s králem.
13A le toto vše - není to pro mne uspokojivé po všechen čas, co já vidím Mordechaje, toho Júdovce, sedícího v králově bráně.
14I řekla mu Zereš, jeho žena, a všichni jeho přátelé: Mohou přichystat dřevo vysoké padesát loket a za jitra řekni králi, že na ně Mordechaje mají pověsit, a zajdi vesele s králem na hostinu. A ta věc byla tváři Hámánově po chuti, i přichystal dřevo.