Bible

1 Ano, toto vše jsem si přiložil k srdci, a to k vyzkoumání všeho tohoto, čím jsou spravedliví a moudří a jejich práce v Boží ruce; ani lásky ani nenávisti člověk nezná, to vše je před nimi. 2 Vše je totéž pro všechny, jeden osud pro spravedlivého i pro zlovolného, pro dobrého a pro čistého i pro nečistého a pro obětujícího i pro toho, kdo neobětuje; jak dobrý, tak hříšník, ten, jenž přísahá, jako přísahy se bojící. 3 Toto je zlé ve všem, co se pod sluncem uskutečňuje, že je pro všechny jeden osud, a také je srdce dětí člověka plné zla a za jejich života je v jejich srdci pošetilost; a potom - k mrtvým. 4 Ale pro koho koli, jenž je přidružen ke všem živým, je nač spoléhat, neboť živý pes, ten se má lépe než mrtvý lev; 5 ano, živí vědí, že musejí umřít, ale mrtví, oni nevědí pranic a nemají již odměny, neboť jejich památka je zapomenuta; 6 i jejich láska i jejich nenávist i jejich žárlivost zhynula a navždy již nemají podílu v ničem, co se pod sluncem uskutečňuje. 7 Jdi, jez s radostí svůj chléb a pij se šťastným srdcem své víno, neboť Bůh již tvé činy blahovolně přijal; 8 tvá roucha nechť jsou v každý čas bílá a na tvé hlavě nechť není nedostatku oleje. 9 Užívej života s ženou, již miluješ, po všechny dni života své marnosti, jež ti pod sluncem dal, po všechny dni své marnosti, neboť to je tvůj podíl v životě a v tvé lopotě, jíž se ty pod sluncem lopotíš. 10 Vše, co tvá ruka k uskutečnění nachází, uskutečni podle své síly, neboť v šeólu, kam ty budeš odcházet, není činnosti a ni přemýšlení a ni vědění a ni moudrosti. 11 Vrátil jsem se a shledal jsem pod sluncem, že ne rychlým patří běh a ne hrdinům boj, ba ani moudrým chléb, ba ani rozumným bohatství, ba ani vědomosti majícím přízeň, nýbrž je všechny postihuje čas a náhoda. 12 Vždyť člověk ani nezná svůj čas, jako ryby, jež se chytají v zhoubnou síť, a jako ptáci chytaní v past - jako oni upadají děti člověka v léčku v nešťastný čas, když na ně nenadále při padne. 13 Shledal jsem pod sluncem i tuto moudrost, jež je pro mne veliká: 14 Malé město a málo mužů v něm, a přitáhl na ně veliký král a obstoupil je a zbudoval proti němu veliké obléhací věže; 15 i našel se v něm chudobný moudrý muž, jenž to město svou moudrostí zachránil, a le nikdo onoho chudobného muže nevzpomněl. 16 A já jsem si řekl: Moudrost je lepší než síla, a le moudrostí toho chudobného bylo pohrdnuto a jeho slova - nebylo jich uposlechnuto. 17 Slova moudrých v poklidu poslouchaná jsou nad pokřik vládnoucího mezi zpozdilými; 18 moudrost je lepší než bitevní nástroje, a le jeden hříšník může zkazit mnoho dobra.