Ecclesiastes 11
1 Pouštěj svůj chléb po hladině vod, neboť za mnoho dní jej budeš moci najít.
2 Dej podíl sedmi a neb i osmi, neboť nevíš, co zlého bude na zemi.
3 Naplňují-li se oblaka, budou se na zem vyprazdňovat lijavcem, a padá-li strom na jihu a neb na severu-li, na místě, kam strom padá, tam zůstává.
4 Dbající větru nebude sít a hledící na oblaka nebude žnout;
5 jako ty nevíš, co je cesta větru, jak kosti v nitru těhotné, tak neznáš skutků Boha, jenž to vše uskutečňuje.
6 Za jitra rozsévej své símě a k večeru nechť neuvolňuješ svou ruku, neboť ty nevíš, kde se co bude dařit, zda toto či ono a neb bude- li oboje stejně dobré.
7 A no, světlo je příjemné a očím je milé vidět slunce,
8 ale byť člověk trval po množství let, radoval by se v nich všech, a vzpomněl by dní tmy, že jich bude množství, - vše, co přijde, je marnost.
9 Raduj se, jinochu, ve svém mládí a nechť tě v dnech tvého jinošství potěšuje tvé srdce, a choď po cestách svého srdce a podle vidění svých očí, a le věz, že stran všech těchto věcí tě Bůh bude přivádět na soud.
10 Odejmi tedy ze svého srdce nevoli a ze svého masa odstraň zlo, neboť mládí a květ života je marnost.