Deuteronomy 21
1 Kdykoli bude na půdě, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát k zaujetí jí, nalézán zabitý, padlý v poli, - neví se, kdo ho ubil, -
2 pak vyjdou tvoji starší a tvoji soudcové a zjistí vzdálenost k městům, jež budou okolo toho zabitého;
3 a stane se, že město k tomu zabitému nejbližší, totiž starší toho města, vezmou jalovici ze skotu, s níž se nepracovalo, jež netáhla ve jhu,
4 a tu jalovici starší onoho města zavedou dolů do drsného údolí, v němž se nepracuje, aniž se seje, a tam, v údolí, zlomí té jalovici vaz.
5 A přistoupí kněží, synové Lévího, neboť v nich našel Hospodin, tvůj Bůh, zálibu, aby mu sloužili a aby ve jménu Hospodinově žehnali, a každá rozepře a každá škoda se bude projednávat podle jejich výroku,
6 a všichni starší onoho města, nejbližší k zabitému, budou nad jalovicí, jíž byl v údolí zlomen vaz, mýt své ruce
7 a vypovědí a řeknou: Naše ruce neprolily tuto krev a naše oči neviděly,
8 poskytni zadostučinění, Hospodine, svému lidu, Isráélovi, jejž jsi vykoupil, a kéž nedopouštíš nevinnou krev vprostřed svého lidu, Isráéle! Tak bude ta krev vzhledem k nim přikryta
9 a ty budeš moci vyplenit zprostřed sebe nevinnou krev, neboť budeš činit, co je v očích Hospodinových správné.
10 Kdykoli budeš vycházet k boji proti svým nepřátelům a Hospodin, tvůj Bůh, je vy dá v tvou ruku a zajmeš z něho zajatce,
11 a mezi zajatectvem uvidíš ženu zjevem krásnou a zatoužíš po ní a vezmeš si ji za ženu,
12 pak ji budeš moci uvést doprostřed svého domu; a ť ostříhá svou hlavu a upraví své nehty
13 a odloží ze sebe šat svého zajetí a posedí v tvém domě, a opláče svého otce a svou matku za celý MĚSÍC; potom k ní smíš vejít a stát se jejím manželem a ona se ti stane ženou,
14 přestaneš-li však v ní mít potěšení, stane se, že ji podle jejího přání budeš smět propustit, a le nikterak ji nesmíš za peníze prodávat, nesmíš s ní zacházet násilně - za to, že jsi ji ponížil.
15 Kdykoli bude muž mít dvě ženy, jednu milovanou a jednu odstrkovanou, a ony mu porodí syny, milovaná i odstrkovaná, a prvorozeného syna bude mít odstrkovaná,
16 pak se v den jeho podílení svých synů tím, co bude mít, stane, že nebude smět prvorozeným učinit syna milované proti synu odstrkované,
17 nýbrž za prvorozeného bude muset uznat syna odstrkované, takže mu dá dvojí podíl ze všeho, co se u něho bude nalézat, neboť on je prvotina jeho mužnosti, jemu patří právo prvorozenství.
18 Kdykoli bude kdo mít syna vzdorovitého a vzpurného, jenž nebude poslušen na hlas svého otce a ni na hlas své matky, a ač ho budou napomínat, nebude k nim obracet sluch,
19 pak se ho jeho otec a jeho matka budou muset chopit a vyvedou ho k starším jeho města a k bráně jeho místa
20 a řeknou k starším jeho města: Tento náš syn je vzdorovitý a vzpurný, není poslušen na náš hlas, je zhýralec a pijan.
21 Všichni lidé jeho města ho tedy zaházejí kameny, a ť umře. Tak zprostřed sebe budeš plenit zlo; to všechen Isráél bude slyšet a bude se bát.
22 A kdykoli na někom bude hřích trestný smrtí a on bude usmrcen a pověsíš ho na dřevo,
23 nesmí jeho mrtvola na dřevě zůstat přes noc, nýbrž ji v týž den bezpodmínečně musíš pohřbít, neboť pověšený je zlořečením od Boha; a nesmíš znečišťovat půdu, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví.