1Kdykoli budeš vycházet k boji proti svému nepříteli a uvidíš koně a vozy, lid nad tebe četnější, nesmíš před nimi pociťovat bázeň, neboť je s tebou Hospodin, tvůj Bůh, jenž tě vyvedl ze země Egypta.
2A při vašem nástupu k boji se stane, že přistoupí kněz a promluví k lidu
3a řekne k nim: Slyš, Isráéli, vy dnes nastupujete k boji proti svým nepřátelům; nechť vaše srdce nemalomyslní a nechť před jejich tváří nepociťujete bázeň a netřesete a neděsíte se,
4neboť ten, jenž s vámi jde za vás bojovat s vašimi nepřáteli, zachránit vás, je Hospodin, váš Bůh.
5A předáci k lidu promluví výrokem: Kdo je ten, jenž zbudoval nový dům a nezasvětil jej? Nechť jde a vrací se k svému domu, aby neumíral v boji, takže by jej zasvěcoval někdo jiný.
6A kdo je ten, jenž vysadil vinici a nezačal jí užívat? Nechť jde a vrací se k svému domu, aby neumíral v boji, takže by jí začínal užívat někdo jiný.
7A kdo je ten, jenž si zasnoubil ženu a nepojal ji? Nechť jde a vrací se k svému domu, aby neumíral v boji, takže by ji pojímal někdo jiný.
8A předáci dále promluví k lidu a řeknou: Kdo je muž bojácný a malomyslný srdcem? Nechť jde a vrací se k svému domu, a ť srdce jeho bratrů netaje jako srdce jeho.
9A až předáci dokončí promlouvání k lidu, stane se, že v čelo lidu postaví velitele vojenských oddílů.
10Kdykoli se budeš blížit k městu, abys na ně útočil, pak vůči němu učiníš provolání k míru;
11a stane se, jestliže ti bude odpovídat mírem a otevře ti, pak se stane, že všechen lid, jenž se v něm najde, ti ti budou k robotě a budou ti sloužit.
12Jestliže však s tebou mír nebude chtít uzavřít, nýbrž podnikne s tebou boj, pak proti němu budeš zahajovat obléhání,
13a když je Hospodin, tvůj Bůh, dá v tvou ruku, budeš všechny mužského pohlaví pobíjet ostřím meče,
14jen ženy a drobotinu a dobytek a vše, co ve městě bude, všechen lup z něho, si budeš brát za kořist a budeš jíst lup od svých nepřátel, jejž ti Hospodin, tvůj Bůh, dá.
15Tak budeš činit všem městům od tebe velmi dalekým, jež ne jsou z měst těchto národů;
16jen z měst těchto národností, jež se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví, nesmíš nechat naživu nic dýchajícího,
17nýbrž je veskrze budeš uvádět v odevzdání, Chittího a Emórího, Kenaaního a Perizzího, Chivvího a Jevúsího, podle toho, co ti Hospodin, tvůj Bůh, rozkázal,
18aby vás neučili počínat si podle všech jejich ošklivostí, jež činili svým bohům, takže byste se vůči Hospodinu, svému Bohu, jali hřešit.
19Kdykoli budeš v obléhání proti městu po mnoho dní při útoku na ně k jeho opanování, nemusíš ničit jeho stromoví zasekáváním sekery do něho, neboť z něho můžeš jíst, takže je nemusíš vytínat; což je polní strom člověk, aby se dostal v obležení od tebe?
20Jen stromoví, o němž budeš vědět, že ono ne ní stromoví poskytující potravu, to můžeš ničit a vytínat a budovat obléhací zařízení proti městu, jež s tebou vede válku, až do jeho pádu.