1Nesmíš vidět zatoulané hovězí dobytče svého bratra nebo kus jeho drobného dobytka a odtáhnout se od nich; ovšemže je svému bratru musíš přivést zpět,
2a jestliže ti tvůj bratr ne bude blízko a neb ho nebudeš znát, pak je musíš sebrat doprostřed svého domu a zůstane u tebe, než je tvůj bratr bude vyhledávat; pak mu je budeš moci vrátit.
3Tak budeš činit i s jeho oslem a tak budeš činit s jeho šatem a tak budeš činit s jakoukoli ztracenou věcí tvého bratra, jež se mu může ztratit a budeš ji nacházet; nesmíš se vyhnout.
4Nesmíš vidět osla tvého bratra nebo jeho hovězí dobytče upadší na cestě a odtáhnout se od nich; ovšemže je s ním budeš pozvedat.
5Na ženě se nesmí vyskytnout úbor muže, aniž smí muž obléci šat ženy, neboť všichni činící tyto věci jsou ošklivostí Hospodinu, tvému Bohu.
6Kdykoli se tvé tváři po cestě na jakémkoli stromě nebo na zemi bude naskytovat hnízdo ptáka, mláďata nebo vejce, a matka sedící na mláďatech nebo na vejcích, nebudeš brát matku s mláďaty;
7matku ihned musíš propustit a mláďata si vzít, aby ti bylo dobře, a ť můžeš prodloužit své dni.
8Kdykoli budeš budovat nový dům, pak na svou střechu zřídíš zábradlí, a ť na svůj dům neuvaluješ krev, kdyby z něho snad někdo padal.
9Svou vinici nesmíš osévat dvojím druhem, aby veškerý užitek, - símě, jež budeš zasévat, i úroda vinice, - nepropadal.
10Nesmíš orat hovězím dobytčetem a oslem spolu.
11Nesmíš obléci nic utkané ho ze směsi různé příze, vlny a lnu spolu.
12Na čtyři cípy své přikrývky, jíž se budeš přikrývat, si budeš zhotovovat střapce.
13Kdykoli muž bude mít pojatou ženu a vejde k ní a jme se ji nenávidět
14a svalovat na ni věci, jež dávají podnět k řečem, a vynášet o ní zlou pověst a říkat: Pojal jsem tuto ženu a přiblížil jsem se k ní a neshledal jsem při ní známek panenství, -
15pak vezme otec té dívky, i její matka, a k starším města do brány vynesou známky panenství dívky
16a otec dívky k starším řekne: Dal jsem svou dceru za ženu tomuto muži, i jal se nenávidět ji,
17a hle, on dal podněty k řečem výrokem: Při tvé dceři jsem neshledal známek panenství - a toto jsou známky panenství mé dcery. A rozestřou tu plachtu před tváří starších města.
18Starší onoho města tedy toho muže vezmou a potrestají ho,
19totiž ho postihnou pokutou sto šeklů stříbra, jež dají otci té dívky, neboť o panně Isráélově vynesl zlou pověst; a ona mu bude zůstávat ženou, po všechny své dni ji nebude smět odeslat.
20Projeví-li se však ta řeč pravdou, že se známky panenství při dívce neshledaly,
21pak tu dívku vyvedou ke vchodu domu jejího otce a lidé jejího města ji zasypou kameny, a ť umře, neboť smilněním v domě svého otce spáchala v Isráélovi bezbožnost. Tak zprostřed sebe budeš plenit zlo.
22Kdykoli bude moci být přistižen muž ulehnuvší s ženou, manželkou manžela, pak umřou oni oba dva, muž, jenž ulehl s tou ženou, i ta žena; tak z Isráéle budeš plenit zlo.
23Kdykoli bude dívka, panna, zasnoubena muži, a ve městě ji najde jiný muž a ulehne s ní,
24pak je oba musíte vyvést k bráně onoho města a zasypat je kameny, a ť umřou; dívku proto, že nekřičela, jsouc ve městě, a muže proto, že ponížil ženu svého bližního. Tak zprostřed sebe budeš plenit zlo.
25Jestliže však muž nachází zasnoubenou dívku v poli a spáchá ten muž na ní násilí a ulehne s ní, pak ten muž, jenž s ní ulehl, umře samoten
26a dívce nesmíš učinit nic, dívka nemá hříchu k smrti, neboť jako když někdo povstává proti svému bližnímu a zavraždí mu žití, tak ová je tato věc,
27neboť ji muž našel v poli, zasnoubená dívka křičela, a le neměla zachránce.
28Kdykoli muž nachází dívku, pannu, jež není zasnoubena, a uchvátí ji a ulehne s ní, a budou přistiženi,
29pak ten muž, jenž s ní ulehl, dá otci té dívky padesát šeklů stříbra a bude mu za ženu, za to, že ji ponížil, po všechny své dni ji nebude smět odeslat.
30Nikdo nesmí pojmout ženu svého otce, neboť nesmí odhrnout cíp roucha svého otce.