1Bélšaccar, král, uspořádal velikou hostinu pro své velmože - tisíc! - a před tím tisícem pil víno;
2při pochutnávání si na tom víně Bélšaccar přikázal dopravit nádoby ze zlata a stříbra, jež vynesl Nevúchadneccar, jeho otec, z chrámu, jenž byl v Jerúsalémě, aby z nich mohli pít, král a jeho velmožové, jeho manželky a jeho souložnice.
3Nato dopravili nádoby ze zlata, jež byly vyneseny z chrámu Božího domu, jenž byl v Jerúsalémě, a pili z nich, král a jeho velmožové, jeho manželky a jeho souložnice;
4pili víno a vychvalovali bohy ze zlata, stříbra, mosazi, železa, dřeva a kamene.
5V oné hodině vyšly prsty ruky člověka a jaly se psát naproti svícnu na omítku stěny králova paláce, a král tu část ruky, jež psala, uviděl;
6tehdy král - jasné rysy jeho tváře se změnily a jeho myšlenky ho rozrušovaly a klouby jeho kyčle se uvolnily, takže jeho kolena o sebe klepala.
7Král se jal vší silou volat o uvedení zaříkávačů, Kasdejců a věštců; ujal se král slova a řekl mudrcům Bávelu: Kdo, kterýkoli člověk, jenž bude umět přečíst toto písmo a vyjevit mi jeho výklad, bude si oblékat červený purpur a na jeho šíji bude řetěz ze zlata a bude jako třetí vládnout v království.
8Tehdy všichni královi mudrcové vstoupili, a le to písmo přečíst a ni jeho výklad králi na vědomí dát ne byli schopni;
9tehdy byl král Bélšaccar velmi rozrušen a jasné rysy jeho tváře se na něm změnily, i jeho velmožové byli zmateni.
10Příčinou záležitostí krále a jeho velmožů vstoupila do domu hostiny královna; slova se ujala královna a řekla: Ó králi, žij na věky! Nechť tě tvé myšlenky nerozrušují a jasné rysy tvé tváře nechť se nemění!
11V tvém království je muž, v němž je duch svatých bohů, a ve dnech tvého otce se v něm shledávalo osvícení a pochopení a moudrost jako moudrost bohů; a král Nevúchadneccar, tvůj otec, ho povýšil za představeného písmařů, zaříkávačů, Kasdejců, věštců - tvůj otec, ó králi! -
12pro tu příčinu, že v něm, v Dánijjélovi, jemuž král určil jméno Béltešaccar, byl shledán skvělý duch a rozum a pochopení; vykládal sny, objasňování záhad, a řešil nesnáze. Nuže, Dánijjél se může dát zavolat, a ť vyjevuje výklad.
13Nato byl Dánijjél uveden před krále; král se ujal slova a řekl Dánijjélovi: Jsi ty onen Dánijjél, jenž jsi z vyhnanců Júdových, jež král, můj otec, z Júdy dopravil?
14Uslyšel jsem totiž o tobě, že v tobě je duch bohů a že v tobě bylo shledáno osvícení a pochopení a skvělá moudrost.
15Nuže tedy, byli před mne uvedeni mudrci, zaříkávači, aby mohli přečíst toto písmo a dát mi na vědomí jeho výklad, a le ne byli schopni výklad té věci vyjevit;
16a já jsem o tobě uslyšel, že umíš výklady podávat a nesnáze řešit. Nuže, jestliže umíš to písmo přečíst a jeho výklad mi dát na vědomí, budeš si oblékat červený purpur a na tvé šíji bude řetěz ze zlata a budeš jako třetí vládnout v království.
17Nato Dánijjél odpověděl a řekl před králem: Tvé dary nechť zůstávají tobě a své odměny dej jiným, ale to písmo chci přečíst a jeho výklad králi na vědomí dát.
18Ty, ó králi, - Bůh, Nejvyšší, dal Nevúchadneccarovi, tvému otci, království a velikost a čest a veličenství,
19a z příčiny velikosti, již mu dal, se před ním všechny národnosti, rody a jazyky rozechvěly a bály se; koho si přál, zabíjel, a koho si přál, nechával naživu, a koho si přál, vyzdvihoval, a koho si přál, ponižoval.
20A le když se jeho srdce pozdvihovalo a jeho duch mohutněl k nadutosti, byl z trůnu svého kralování sesazen a jeho čest od něho odňali,
21i byl zahnán od synů lidí a jeho srdce se stalo rovným zvířecímu a jeho bydliště bylo s divokými osly, krmili ho býlím jako skot a jeho tělo bylo smáčeno rosou nebes, až než poznal, že v království lidí vládne Bůh, Nejvyšší, a nastoluje nad ním kohokoli, koho si přeje.
22A le ty, jeho syn, Bélšaccare, jsi neponížil své srdce, třebaže jsi toto vše věděl,
23nýbrž ses proti Pánu nebes pozdvihl, a když před tebe dopravili nádoby z jeho domu, pili jste, ty a tvoji velmožové, tvé manželky a tvé souložnice, z nich víno, a vychvaloval jsi bohy ze stříbra a zlata, mosazi, železa, dřeva a kamene, kteří nevidí, aniž slyší, aniž co vědí, a Boha, v jehož ruce je tvůj dech a jehož jsou všechny tvé cesty, jsi nevyvýšil.
24Vtom byla z jeho strany poslána ta část ruky a bylo zaznamenáno toto písmo,
25a to písmo, jež bylo zaznamenáno, je toto: Mené, mené, tekél úfarsín;
26a výklad té věci je tento: Mené - Bůh tvé kralování spočetl a ukončil je;
27tekél - byl jsi zvážen na vahách a shledán nevyhovujícím;
28perés - tvé království bylo rozlámáno a vy dáno Mádajovi a Persii.
29Nato Bélšaccar přikázal, a ť Dánijjélovi oblečou červený purpur, a na jeho šíji řetěz ze zlata, a prohlásili o něm, že bude jako třetí vládnout v království.
30V onu noc byl Bélšaccar, král Kasdejců, zabit
31a kralování se ujal Dárjáveš, Mádaj ovec, jsa ve věku šedesáti a dvou let.