1A za oné doby položil Héródés, král, ruce na některé ze shromáždění, by s nimi zle naložil.
2I odpravil mečem Jakuba, bratra Janova,
3a vida, že je to Židům vhod, přikročil ještě i k zatčení Petra (a byly dny nekvašených chlebů);
4zmocnil se ho také a vsadil ho do vězení, odevzdav ho čtyřem čtveřicím vojáků, by ho hlídali; zamýšleliť ho po Minutí vyvést před lid.
5Tak byl tedy Petr střežen ve vězení, od shromáždění se však za něho děla k Bohu neustálá modlitba.
6A když se ho Héródés chystal předvádět, oné noci spal Petr mezi dvěma vojáky, přivázaný dvěma řetězy, a hlídači střežili vězení přede dveřmi;
7a hle, stanul tam anděl PÁNĚ a v kobce se zaskvělo světlo, i udeřil v Petrův bok a probudil ho, pravě: Rychle vstaň. A jeho řetězy od jeho rukou odpadly
8a ten anděl k němu řekl: Opásej se a přivaž si své sandály; i učinil tak. I praví mu: Přehoď si svůj svrchní šat a ber se za mnou.
9I vyšel a bral se za [ním] a nevěděl, že je to skutečnost, co se skrze toho anděla děje, nýbrž myslel, že zří vidění.
10A prošedše první hlídkou, i druhou, přišli k železné bráně, jež vede do města; ta se jim sama od sebe otevřela, a vyšedše došli o jednu uličku dále, a hned od něho ten anděl zmizel.
11A Petr, přišed k sobě, řekl: Nyní opravdu vím, že *Pán od sebe vyslal svého anděla a vytrhl si mě z ruky Héródovy a ze všeho očekávání židovského lidu.
12A nabyv jasného vědomí, přišel k domu Marie, matky Jana, jemuž se přezdívalo Marek, kde byli značně mnozí pohromadě a modlili se;
13a když zaklepal na dveře vrat, přišla poslechnout děvečka jménem Rhódé,
14a rozpoznavši Petrův hlas, radostí vrata neotevřela, nýbrž vběhla a podala zprávu, že před vraty stojí Petr.
15Oni však k ní řekli: Šílíš. Ale ona neústupně tvrdila, že se věc má tak. Tu oni pravili: Je to jeho anděl.
16Petr však klepat nepřestával, i otevřeli a uviděli ho a užasli.
17I pokynuv jim rukou, by mlčeli, vylíčil [jim], jak ho *Pán vyvedl z vězení, a řekl: Podejte o těchto věcech zprávu Jakubovi a bratrům. A vyšed odebral se na jiné místo.
18A když nastal den, byl mezi těmi vojáky nemalý rozruch, co se to s Petrem stalo;
19a Héródés, vykonav po něm pátrání a nedopadnuv ho, vyšetřil ty hlídače a poručil, by byli odvedeni. A sešed z Júdska do Césareje, prodléval tam.
20Byl pak v hněvivé rozepři s Tyřany a Sidóňany; oni se však k němu jednomyslně dostavili a získavše přízeň Blasta, králova komořího, vyprošovali si mír, protože jejich kraj byl vyživován z králova.
21A v určený den k nim Héródés, oděv se v královský úbor a usednuv na vyvýšené sedadlo, měl veřejný projev,
22shluk lidu pak k tomu volal: Hlas boha a ne člověka!
23A okamžitě ho za to, že nevzdal slávu Bohu, udeřil anděl PÁNĚ, i vypustil duši, byv rozežrán červy.
24Boží slovo se však vzmáhalo a šířilo.
25A Barnabas a Saul, splnivše svou službu, se z Jerúsaléma vrátili zpět, přibravše s sebou i Jana, jemuž bylo přezděno Marek.