1I uslyšeli apoštolové a bratři, kteří byli v Júdsku, že Boží slovo přijaly i národy;
2a když Petr vystoupil do Jerúsaléma, měli s ním ti z obřízky rozepři
3a říkali: Vešel jsi k mužům neobřezaným a s nimi jsi jídal.
4I začal Petr a po pořádku jim věc vykládal, pravě:
5Já jsem se modlil ve městě Joppě a ve vytržení jsem uzřel vidění, že sestupuje jakási nádoba, jakoby veliké prostěradlo za čtyři cípy se snášející z nebe; i přišla až ke mně,
6a upřev na ni zrak, bedlivě jsem ji pozoroval, i uviděl jsem čtyřnožce země a zvěř a plazy a ptáky nebe
7a zaslechl jsem i hlas, jak mi praví: Vstaň, Petře, zabíjej a jez.
8I řekl jsem: Naprosto ne, *Pane, protože obecné nebo nečisté do mých úst nikdy nevešlo.
9A z nebe podruhé odpověděl hlas: Co očistil Bůh, nečiň ty obecným.
10A toto se stalo po třikrát a vše bylo zase vytaženo do nebe.
11A hle, hned nato stanuli u domu, v němž jsem byl, tři muži, vyslaní ke mně z Césareje;
12a Duch mi řekl, bych s nimi odešel a nic nepochyboval. I šlo se mnou i těchto šest bratrů; a vešli jsme do domu toho muže,
13i podal nám zprávu, jak ve svém domě uviděl anděla, jak se postavil a řekl [mu]: Vyšli [muže ] do Joppy a obešli si Šimona, jemuž se přezdívá Petr;
14ten k tobě promluví slova, jimiž budeš zachráněn ty i všechen tvůj dům.
15A v tom, jak jsem začal mluvit, na ně padl Duch právě tak jako na počátku i na nás;
16i vzpomněl jsem si na slovo Páně, jak pravil: Jan sice křtil vodou, vy však budete pokřtěni Svatým Duchem.
17Dal-li jim tedy Bůh týž dar jako i nám, když jsme věrou spolehli na Pána Ježíše Krista, kdopak jsem byl já, bych Bohu byl mohl zabránit?
18A uslyševše tyto věci, upokojili se a oslavovali Boha, říkajíce: Tak tedy i národům dal Bůh pokání k životu.
19Nuže tedy ti, kteří byli rozptýleni následkem tísně, k níž došlo pro Štěpána, prošli až k Foinikii a Kypru a Antiochii, nemluvíce slovo k nikomu leč jedině k Židům.
20Byli však někteří z nich, Kypřané a Kyréňané, kteří, když vešli do Antiochie, mluvili, hlásajíce blahou zvěst o Pánu Ježíši, i k Řekům;
21i byla s nimi ruka Páně a veliký počet uvěřil a obrátil se k Pánu.
22A řeč o nich se dostala do uší shromáždění, jež bylo v Jerúsalémě; i vypravili Barnabu, by až do Antiochie zašel;
23a ten, když přišel a tu Boží milost uviděl, se zaradoval a všechny povzbuzoval, by při Pánu zůstávali s předsevzetím srdce,
24protože byl muž dobrý a plný Svatého Ducha a víry; a Pánu byl přidán značně veliký dav.
25I odešel do Tarsu vypátrat Saula; a když [ho] našel, zavedl [ho] do Antiochie
26a stalo se s nimi tak, že se po celý rok scházeli ve shromáždění a vyučovali značně veliký dav, i že se v Antiochii učedníkům poprvé dostalo názvu Kristovci.
27A v oněch dnech přišli z Jerúsaléma dolů do Antiochie proroci
28a z nich jeden, jménem Agabus, povstal a skrze Ducha naznačil, že po celé obydlené zemi brzy bude veliký hlad; ten za Claudia také nastal.
29Tu si podle toho, jak dobře se komu z učedníků dařilo, umínili, každý z nich, něco poslat na výpomoc bratrům, kteří bydleli v Júdsku;
30to také vykonali a skrze ruku Barnabovu a Saulovu to odeslali k starším.