1A potom se stalo, že Dávid pobil Pelištím a pokořil je, i vzal Dávid z ruky Pelištím vládu nad hlavním městem;
2a pobil Móáva a odměřil je provazem, dav je položit na zem, i odměřil dva provazy k usmrcení a celý provaz k ponechání naživu. A Móáv ci se Dávidovi stal i nevolníky, přinášejícími dary.
3A Dávid porazil Hadad-ezera, syna Rechóvova, krále Cóvy, na jeho tažení k opětnému získání své moci u řeky;
4a Dávid od něho zajal tisíc a sedm set jezdců na koních a dvacet tisíc mužů pěších, a Dávid ochromil všechny potahy, a le sto potahů od něho pozůstavil.
5A když na pomoc Hadad-ezerovi, králi Cóvy, přišel Arám Damašku, pobil Dávid z Aráma dvacet a dva tisíce mužů;
6a Dávid v Arámu Damašku umístil posádky a Arám ci se Dávidovi stal i nevolníky, přinášejícími dary; a Hospodin Dávida ochraňoval všude, kam chodil.
7A Dávid pobral štíty ze zlata, jež byly na služebnících Hadad-ezerových, a dopravil je do Jerúsalém a;
8a z Betachu a z Béróthaje, měst Hadad-ezerových, vzal král Dávid veliké množství mosazi.
9A když Tóí, král Chamáthu, uslyšel, že Dávid pobil všechnu vojenskou moc Hadad-ezerovu,
10poslal Tóí ke králi Dávidovi Jórama, svého syna, položit mu otázku, zda se má dobře, a pozdravit ho, za to, že se jal bojovat proti Hadad-ezerovi a porazil ho, neboť Hadad-ezer s Tóím stále válčil; a v jeho ruku se do stala náčiní ze stříbra a náčiní ze zlata a náčiní z mosazi;
11i to král Dávid posvětil Hospodinu se stříbrem a zlatem, jež posvětil ode všech národů, jež podmanil:
12Od Aráma a od Móáva a od dětí Ammónových a od Pelištím a od Amáléka a z lupu od Hadad-ezera, syna Rechóvova, krále Cóvy.
13A Dávid si zjednal věhlas při svém návratu od svého pobití Aráma v průrvě soli - osmnáct tisíc.
14A v Edómu umístil posádky, v celém Edómu posádky umístil, a všichni Edóm ci se Dávidovi stal i nevolníky, a Hospodin Dávida ochraňoval všude, kam chodil.
15Dávid se tedy ujal kralování nade vším Isráélem, i stal se Dávid vykonavatelem soudu a spravedlnosti pro všechen svůj lid.
16A nad vojskem byl Jóáv, syn Cerújin, a zapisovatelem Jehóšáfát, syn Achílúdův,
17a kněžími Cádók, syn Achítúvův, a Achímelech, syn Evjáthárův, a kancléřem Serájá
18a nad Keréthí mi a Peléthí mi byl Benájáhú, syn Jehójádův, a Dávidovi synové se stali ministry.