1A Pelištím shromáždili všechna svá vojska k Aféku a Isráél, ti tábořili u pramene, jenž je v Jizreéli.
2A pohlaváři Pelištím přecházeli po stech a po tisících, a le Dávid a jeho muži přecházeli jako poslední s Áchíšem.
3A velitelé Pelištím řekli: Co tito Hebreové? A Áchíš k velitelům Pelištím řekl: Zda toto ne ní Dávid, služebník Šáúla, krále Isráélova, jenž pobyl se mnou po tyto dni nebo po tato léta, aniž jsem při něm cokoli shledal ode dne jeho přeběhnutí až po tento den?
4A le velitelé Pelištím se na něho rozzlobili, i řekli mu velitelé Pelištím: Pošli toho člověka zpět, a ť se vrací na své místo, kde jsi ho pověřil, a nesestupuje s námi v bitvu, a ť se nám v bitvě nestává protivníkem, vždyť čím se tento může zavděčit svému pánu? Zda ne hlavami těchto mužů?
5Zda toto ne ní Dávid, o němž si v tanečních průvodech odpovídali výrokem: Šáúl udeřil na své tisíce, Dávid však na své desetitisíce?
6A Áchíš zavolal na Dávida a řekl k němu: Jako že je živ Hospodin, jsi ty správný a tvé vycházení a tvé vstupování při mně v táboře je mi vhod, neboť jsem ode dne tvého příchodu ke mně až po tento den při tobě neshledal závady, a le pohlavárům ty ne jsi vhod.
7Nyní se tedy vrať a v pokoji odejdi, a ť v očích pohlavárů Pelištím nepůsobíš nesnází.
8A Dávid k Áchíšovi řekl: Ale co jsem učinil a co jsi při svém nevolníku shledal ode dne, kdy jsem se do stal před tvou tvář, až po tento den, že se nesmím zúčastnit boje proti nepřátelům mého pána, krále?
9A Áchíš odpověděl a řekl k Dávidovi: Vím, vždyť ty jsi mi vhod, jako Boží posel, ale velitelé Pelištím řekli: Nesmí s námi vystoupit v bitvu.
10Nuže tedy za jitra časně vstaň, i služebníci tvého pána, kteří přišli s tebou, a až časně za jitra vstanete a budete mít světlo, odejděte.
11Dávid tedy časně vstal, on i jeho muži, k odchodu za jitra, k návratu do země Pelištím, a Pelištím vystoupili k Jizreél i.