1A za příchodu Dávida a jeho mužů do Ciklag u v třetí den se ukázalo, že na Negev a na Ciklag byli podnikli nájezd Amálékím, i zpustošili Ciklag a vypálili jej ohněm,
2a ženy, a kdo v něm byl, od malého po velikého, zajali; neusmrtili nikoho, a le nahnali je a odešli svou cestou.
3A když přišel Dávid a jeho muži do města, hle, bylo vypáleno ohněm a jejich ženy a jejich synové a jejich dcery byly zajaty.
4I pozvedl Dávid i lid, jenž byl s ním, svůj hlas a plakali, až v nich k pláči nebylo síly.
5I obě ženy Dávidovy byly zajaty, Achínóam jizreélská i Avígajil, žena Návála, Karmelího.
6I nastalo Dávidovi velmi úzko, neboť mluvili, lid, o kamenování ho, neboť duše všeho lidu zahořkla, každého pro jeho syna a pro jeho dceru. Dávid se však posilnil v Hospodinu, svém Bohu.
7A k Evjáthárovi, knězi, synu Achímelechovu, Dávid řekl: Přines mi sem, prosím, přehoz. A Evjáthár přinesl přehoz blíže k Dávidovi
8a Dávid se na Hospodina s otázkou obrátil výrokem: Mám se hnát za touto bandou? Zda ji budu moci dostihnout? A řekl mu: Žeň se, neboť jistotně budeš moci dostihnout a jistotně budeš moci vyprostit.
9I odebral se Dávid, on a šest set mužů, kteří byli s ním, a přišli až po potok Besór, kde se zastavili ti, již zaostávali,
10a pronásledoval Dávid, on a čtyři sta mužů, a dvě stě mužů, kteří byli příliš unaveni, aby mohli přejít potok Besór, ti se zastavili.
11A v poli zastihli jakéhosi Egypťana a přivedli ho k Dávidovi; a dali mu chléb, i pojedl, a napojili ho vodou,
12a dali mu kus hroudy sušených fíků a dvě hroudy rozinek, i pojedl a jeho duch se k němu vrátil, neboť po tři dni a tři noci nebyl pojedl chleba, aniž se napil vody.
13A Dávid mu řekl: Komu ty patříš a odkud ty jsi? I řekl: Já, mladík-Egypťan, jsem nevolníkem jednomu Amálékímu, a můj pán mě opustil, neboť jsem před třemi dny onemocněl.
14My jsme podnikli nájezd na jih Keréthího a na Júdu a na jih Káléva a ohněm jsme vypálili Ciklag.
15A Dávid k němu řekl: Zda mě můžeš dolů zavést k této bandě? I řekl: Přisáhni mi při Bohu: Chceš-li mě usmrtit a neb vydat-li mě chceš v ruku mého pána, a k této bandě tě dolů mohu zavést.
16I zavedl ho dolů, a hle, byli rozseti po povrchu vší země, jedouce a pijíce a oslavujíce při tom hojném lupu, jejž pobrali ze země Pelištím a ze země Júdovy;
17a Dávid je bil od úsvitu a ž do večera na příští den, aniž z nich kdo vyvázl, leč čtyři sta mladíků, kteří nasedli na velbloudy a prchli.
18A Dávid osvobodil všechny, jež Amálék pobral, i obě své ženy Dávid osvobodil,
19aniž jim kdo chyběl, od malého a ž po velikého a po syny a po dcery, a z lupu a ž po vše, co jim pobrali, to vše Dávid navrátil.
20A Dávid přihnal všechen drobný dobytek a skot; když se ubírali před tímto dobytkem, říkali: Toto je Dávidův lup.
21A Dávid přišel k těm dvěma stům mužů, kteří byli příliš unaveni, aby mohli jít za Dávidem, takže je zůstavili u potoka Besóru, i vyšli vstříc Dávidovi a vstříc lidu, jenž byl s ním; a Dávid se přiblížil k tomu lidu a otázal se, zda se mají dobře.
22Tu se ujal slova každý muž zlý a ničemný z mužů, kteří šli s Dávidem; i řekli: Protože nešli se mnou, nedávejme jim z lupu, jejž jsme získali zpět, leda každý svou ženu a své děti, ty nechť berou s sebou a nechť jdou.
23Dávid však řekl: Tak nesmíte činit, moji bratři, s tím, co nám dal Hospodin, jenž nás ochránil a vy dal bandu, jež na nás přišla, v naši ruku;
24kdopak vám bude stran této věci naslouchat? Nýbrž jak ý bude podíl toho, kdo sestoupil v bitvu, takový bude podíl toho, kdo zůstal při zavazadlech; budou se dělit společně.
25Tak se dělo od onoho dne a nadále, i učinil to Isráélovi ustanovením a právem až po tento den.
26A když Dávid přišel do Ciklagu, rozeslal z lupu starším Júdovým a svým přátelům s výrokem: Hle, dar vám z lupu nepřátel Hospodinových,
27k těm, kteří byli v Béth-Élu, a k těm, kteří v Rámóth na jihu, a k těm, kteří v Jattiru,
28a k těm, kteří v Aróéru, a k těm, kteří v Sifmóth, a k těm, kteří v Eštemói,
29a k těm, kteří v Ráchále, a k těm, kteří ve městech Jerachmeélího, a k těm, kteří ve městech Kéního,
30a k těm, kteří v Chormě, a k těm, kteří v Kór-ášánu, a k těm, kteří v Atháchu,
31a k těm, kteří v Chevrónu a na všech místech, kde Dávid chodíval, on i jeho muži.