1Pro vedoucího chval. Podle: „Nevyhlazuj!“ Davidův pamětní zápis, když utekl před Saulem do jeskyně.
2Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou! Vždyť má duše hledá útočiště v tobě! Hledám útočiště ve stínu tvých křídel, dokud nepomine zkáza.
3Volám k Bohu nejvyššímu, k Bohu, který jedná v můj prospěch.
4Pošle z nebe a zachrání mě, zahanbí ty, kdo po mně šlapou. Sela. Bůh pošle své milosrdenství a svou věrnost.
5Má duše je uprostřed lvů. Uléhám s běsnícími – s lidmi, jejichž zuby jsou kopí a šípy a jejichž jazyk je ostrý meč.
6Vyvyš se nad nebesa, Bože! Tvá sláva ať je po vší zemi.
7Nastražili síť mým krokům, což sklíčilo mou duši. Vykopali přede mnou jámu, padli do ní. Sela.
8Mé srdce je pevné, Bože, mé srdce je pevné, budu zpívat a pět žalmy.
9Probuď se, má slávo, probuď se, harfo a lyro, ať jitřenku vzbudím!
10Budu ti vzdávat chválu mezi lidmi, Panovníku, budu tě opěvovat mezi národy,
11protože tvé milosrdenství je velké, sahá až k nebesům, a až do oblak tvá věrnost.
12Vyvyš se nad nebesa, Bože! Tvá sláva je po vší zemi.