1Pro vedoucího chval. Podle „Holubice utichlé v dáli“. Davidův pamětní zápis, když ho v Gatu lapili Pelištejci.
2Smiluj se nade mnou, Bože, neboť po mně šlape člověk; celý den mě utlačují bojovníci.
3Ti, kdo na mě číhají, celý den po mně šlapou. Mnoho je těch, kdo proti mně bojují z výšin.
4V den, kdy bych se měl bát, já doufám v tebe.
5V Boha, jehož slovo chválím, v Boha doufám. Nebudu se bát – co mi může udělat tělo?
6Celý den překrucují má slova; proti mně jsou všechny jejich plány ke zlému.
7Srocují se, číhají na mě, střeží mé kroky, jak by si počíhali na mou duši.
8Při vší té nepravosti budou v bezpečí? Bože, sraz takové národy v hněvu!
9Mé bloudění máš zapsáno; ulož do měchu mé slzy – což nejsou ve tvých záznamech?
10Jednou se mí nepřátelé obrátí zpět, v den kdy budu volat. To vím, že Bůh je se mnou!
11V Boha, jehož slovo chválím, v Hospodina, jehož slovo chválím,
12v Boha doufám. Nebudu se bát – co mi může udělat člověk?
13Jsem vázán, Bože, splnit sliby tobě dané, odplatím se ti oběťmi díků,
14neboť jsi vysvobodil mou duši ze smrti. Což jsi nevytrhl mé nohy od klopýtnutí, abych chodil před Bohem ve světle živých?