1Pro vedoucího chval. Podle: „Nevyhlazuj!“ Davidův pamětní zápis.
2Bohové, opravdu vyhlašujete spravedlnost? Synové lidští, soudíte upřímně?
3Kdepak! Jednáte v zemi podle svého zvráceného srdce; činíte cestu násilí svých rukou.
4Ničemové se odcizili již z matčina lůna; bloudili od početí a mluvili lež.
5Jejich jed je jako jed hada, jsou jako hluchá zmije, jež si zacpává uši,
6která neuslyší hlas zaříkávače, zaklínače zkušeného v zaklínání.
7Bože, vylámej jim zuby v ústech! Vyraz tesáky těch mladých lvů, Hospodine!
8Ať se rozplynou jako voda, která se ztrácí. Napnou-li luk, ať mají šípy tupé!
9Kéž se odplazí jako slizký hlemýžď; jako potracený plod ženy kéž neuzří slunce.
10Dříve než pochopí, že jejich trny jsou jako živý bodlák, kéž jsou odváti jakoby rozlícením.
11Spravedlivý se bude radovat, neboť uzří pomstu; umyje si nohy v krvi ničemů.
12Člověk řekne: Ano, spravedlivý má ovoce. Ano, existuje Bůh, který soudí na zemi.