1Davidův žalm. Zjednej mi právo, Hospodine! Žil jsem bezúhonně, doufal jsem v Hospodina, nebyl jsem v tom nejistý.
2Zkoumej mě, Hospodine, zkoušej mě, prověř mé ledví i srdce!
3Vždyť tvé milosrdenství mám před očima, chodím ve tvé pravdě.
4Nesedávám s podvodníky, nechodím mezi pokrytce.
5Nenávidím shromáždění zlovolníků, nevysedávám s ničemy.
6Umývám si ruce v nevinnosti a držím se při tvém oltáři, Hospodine,
7abych hlasitě zvěstoval tvou chválu a vyprávěl o všech tvých divech.
8Hospodine, miluji přebývání ve tvém domě, místo, kde přebývá tvá sláva.
9Nezahrň mou duši mezi hříšníky a můj život mezi ty, kdo prolévají krev.
10Ti rukama páchají hanebnost a jejich pravice je plná úplatků.
11Já však žiji bezúhonně; vykup mě, smiluj se nade mnou!
12Má noha stojí na rovině. Budu Hospodinu dobrořečit ve shromážděních.