1Ty však mluv, co je v souhlasu se zdravým učením:
2Starci ať jsou střízliví, počestní, rozvážní, zdraví ve víře, v lásce a trpělivosti!
3Taktéž stařenky ať jsou v svém chování slušné, ne pomlouvačné ani oddané pití, ať jsou učitelkami dobrých mravů
4a nabádají mladší ženy k tomu, aby své muže milovaly, své dítky měly v lásce,
5aby byly rozumné, čistotné, [rozvážné,] hospodárné, laskavé, svým mužům poddané, aby se slovo Boží nezlehčovalo.
6Mladé muže taktéž napomínej, aby byli střízliví!
7Ve všem ukazuj sám sebe jako vzor dobrých skutků! V učení ukaž neporušitelnost, vážnost,
8zdravé slovo, jež si nezaslouží pohrdání, aby se odpůrce zastyděl a neměl nic zlého o nás říci.
9Služebníky (napomínej), ať jsou ve všem svým pánům poddáni, ochotni bez odmlouvání,
10ať nic nezpronevěřují, nýbrž ať ve všem ukazují naprostou věrnost, aby po všech stránkách činili čest učení Boha, Spasitele našeho.
11Ukázala se zajisté milost Boha, Spasitele našeho, všem lidem.
12Ta nás učí, abychom se odřekli bezbožnosti a světských žádostí, střízlivě, spravedlivě a zbožně žili na tomto světě,
13očekávajíce v blahé naději slavný příchod velikého Boha a Spasitele našeho Ježíše Krista.
14Ten dal za nás sám sebe v oběť, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti a očistil si lid příjemný, jenž by byl horlivý v dobrých skutcích.
15Tak kaž, napomínej a kárej se vší rozhodností! Nikdo nesmí tebou pohrdati.