Titus 1
1 Pavel, služebník Boží a apoštol Ježíše Krista, (aby zprostředkoval) vyvoleným Božím víru a poznání pravdy, která vede ke zbožnosti
2 a k naději na život věčný –ten přislíbil Bůh, jenž neklame, před věčnými časy,
3 ale svým časem uvedl ve známost své slovo kázáním, kterým jsem byl já pověřen podle příkazu Boha, Spasitele našeho –
4 Titovi, milovanému synu ve společné víře: Milost a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, Spasitele našeho.
5 Proto jsem tě nechal na Krétě, abys zařídil, čeho je potřebí, a ustanovil v každém městě duchovní, jak jsem ti nařídil:
6 je-li kdo bezúhonný, jen jednou ženatý a má věřící dítky, o nichž se nevypravuje, že jsou nevázaného života nebo neposlušné.
7 Neboť duchovní představený má býti jako správce Boží bezúhonný, ne pyšný, hněvivý, pijan, ne násilné povahy nebo chtivý mrzkého zisku,
8 nýbrž pohostinný, dobra milovný, rozvážný, spravedlivý, zbožný a zdrželivý;
9 má se držeti spolehlivého slova učení, aby byl schopen v zdravém učení i vyučovat i odpůrce usvědčovat.
10 Je totiž mnoho i vzpurníků, mluvků a podvodníků, zvláště mezi těmi, kdož jsou z obřízky.
11 Ty třeba umlčovati, neboť podrývají celé rodiny, učíce pro mrzký zisk nedovoleným věcem.
12 Jeden z jejich vlastních proroků řekl: „Kréťané jsou odjakživa lháři, zlá zvěř, líná břicha.“
13 Toto svědectví je pravdivé. Proto je kárej přísně, aby byli ve víře zdraví
14 a nezabývali se židovskými bájemi a ustanoveními lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
15 Čistým je všechno čisté; poskvrněným však a nevěřícím není čisté nic, nýbrž poskvrněná jest i jejich mysl i svědomí.
16 Tvrdí sice, že Boha znají, skutky však ho popírají. Jsou hodni opovržení, jsou yzpurní a neschopní jakéhokoli dobrého skutku.