Matthew 26— COL

¹Když dokončil Ježíš všechny ty řeči, pravil svým učedníkům:

²„Víte, že po dvou dnech budou velikonoce a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.“

³Tehdy se shromáždili velekněží a starší lidu v paláci velekněze, jménem Kaifáše,

⁴a uradili se, že Ježíše lstivě zajmou a zabijí.

⁵Pravili však: „Ne o slavnosti, aby snad nevzniklo pobouření mezi lidem!“

⁶Když byl Ježíš v Bethanii v domě Simona malomocného,

⁷přistoupila k němu žena s alabastrovou nádobou drahého oleje a vylila mu jej na hlavu, když byl za stolem.

⁸Vidouce to učedníci, rozmrzeli se a řekli: „K čemu tato ztráta?

⁹Vždyť se to mohlo draho prodati a darovati chudým.“

¹⁰Věda to Ježíš, řekl jim: „Proč to máte za zlé té ženě? Dobrý skutek zajisté na mně učinila.

¹¹Vždyť chudé máte vždycky mezi sebou, mne však vždycky nemáte;

¹²neboť vylivši ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu.

¹³Vpravdě pravím vám: Všude na celém světě, kdekoliv bude hlásáno toto evangelium, tam se bude vypravovati na její památku také to, co ona učinila.“

¹⁴Tehdy jeden ze dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím a řekl:

¹⁵„Co mi dáte, a já vám ho zradím?“ I rozhodli se dáti mu třicet stříbrných.

¹⁶Od té chvíle hledal vhodnou chvíli, aby jim ho vydal.

¹⁷Prvního dne přesnic přistoupili učedníci k Ježíšovi a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili k jídlu beránka?“

¹⁸[Ježíš] řekl: „Jděte do města k jednomu člověku a řekněte mu:,Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko; u tebe budu slavit velikonoční večeři se svými učedníky.' „

¹⁹I učinili učedníci, jak jim Ježíš nařídil, a připravili beránka.

²⁰Když pak byl večer, zaujal místo za stolem se svými dvanácti [učedníky].

²¹A při jídle řekl: „Vpravdě pravím vám: Jeden z vás mě zradí.“

²²I zarmoutili se velmi a jeden přes druhého počali říkati: „Což jsem to já, Pane?“

²³On však odpověděl: „Kdo si se mnou omáčí ruku v míse, ten mě zradí.

²⁴Syn člověka sice jde, jak jest o něm psáno, ale běda tomu člověku, jímž bude Syn člověka zrazen! Tomu člověku bylo by lépe, kdyby se nebyl narodil.“

²⁵I promluvil Jidáš, který ho zradil: „Copak jsem to já, Mistře?“ Dí mu: „Ty jsi to!“

²⁶Při večeři vzal Ježíš chléb, požehnal jej, lámal a dal svým učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte, toto je Tělo mé!“

²⁷Pak vzal kalich, poděkoval a podal jim jej se slovy: „Pijte z toho všichni,

²⁸neboť toto je Krev má [Nového] Zákona, která se vylévá za mnohé na odpuštění hříchů!

²⁹Ale pravím vám: Od této chvíle nebudu píti z tohoto plodu vinného kmene až do onoho dne, kdy budu píti s vámi nový (kalich) v království svého Otce.“

³⁰Potom za zpívali chvalozpěv a vyšli na horu Olivetskou.

³¹Tehdy dí jim Ježíš: „Vy všichni se pohoršíte v této noci nade mnou, neboť je psáno:,Bíti budu pastýře a rozprchnou se ze stáda ovce.'

³²Ale po svém zmrtvýchvstání předejdu vás do Galileje.“

³³Petr mu na to řekl: „I kdyby se všichni nad tebou pohoršili, já se nikdy nepohorším.“

³⁴Řekl mu Ježíš: „Vpravdě pravím tobě: Této noci, dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“

³⁵Dí jemu Petr: „I kdybych měl s tebou umříti, nezapřu tě.“ Podobně pravili též všichni učedníci.

³⁶Tehdy přišel Ježíš s nimi do dvorce jménem Getsemany, a řekl svým učedníkům: „Poseďte zde, dokud se budu tamto modliti.“

³⁷A vzal Petra s dvěma syny Zebedeovými a počal se rmoutiti a teskniti.

³⁸Tu jim praví: „Smutná je duše má až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“

³⁹A popošel kousek, padl na tvář a modlil se: „Otče můj, je-li možno, ať odejde ode mne tento kalich: ale ne jak já chci, nýbrž jak Ty.“

⁴⁰I přišel k svým učedníkům a nalezl je, jak spí. I řekl Petrovi: „To jste nemohli ani hodinu se mnou bdíti?

⁴¹Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení! Duch je zajisté připraven, ale tělo je slabé.“

⁴²Opět odešel po druhé a modlil se: „Otče můj, nemůže-li mě tento kalich minouti a já jej musím vypíti, staň se vůle tvá!“

⁴³A znovu se vrátil a nalezl je, jak spí; neboť jejich oči byly obtíženy.

⁴⁴I nechal je, znovu odešel a modlil se po třetí táž slova.

⁴⁵Potom přišel k svým učedníkům a řekl jim: „Vy klidně spíte dále? Hle, přiblížila se hodina, kdy Syn člověka bude vydán do rukou hříšníků.

⁴⁶Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zradí!“

⁴⁷Když ještě mluvil, hle, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel a s ním veliký zástup s meči a kyji [poslaný] od velekněží a starších lidu.

⁴⁸Ten, který ho zradil, dal jim znamení: „Koho políbím, ten je to, toho zajměte!“

⁴⁹A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Zdráv buď, Mistře!“ A políbil ho.

⁵⁰I řekl mu Ježíš: „Příteli, proč jsi přišel?“ Tu přistoupili, chopili se Ježíše a jali ho.

⁵¹A hle, jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, natáhl ruku a vytasiv svůj meč, sekl po jednom služebníku veleknězovu a uťal mu ucho.

⁵²Tu řekl mu Ježíš: „Zastrč svůj meč, kam patří! Neboť všichni, kteří berou meč, mečem zahynou.

⁵³Či myslíš, že nemohu prositi Otce svého, a dá mi hned více než dvanáct pluků andělských?

⁵⁴Jak se tedy naplní Písma, že se tak musí státi?“

⁵⁵Tehdy řekl Ježíš zástupům: „Jako na lotra jste vyšli s meči a kyji, abyste mě jali. Den co den jsem sedával [u vás] a učil v chrámě, a nejali jste mě.

⁵⁶Ale toto se všechno stalo, aby se naplnila Písma proroků.“ Tehdy ho všichni učedníci opustili a utekli.

⁵⁷Ti však, kteří Ježíše jali, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se už shromáždili zákoníci a starší.

⁵⁸Petr šel za ním zpovzdálí až ke dvoru veleknězovu; vešel dovnitř a seděl se služebníky, aby viděl konec.

⁵⁹Velekněží a celá velerada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli vydati na smrt,

⁶⁰ale nenalezli, ačkoliv předstoupilo mnoho křivých svědků. Naposled přišli dva [křiví svědkové]

⁶¹a řekli: „Tento pravil:,Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech jej zase vystavěti.'“

⁶²Tu povstal velekněz a řekl mu: „Nic neodpovídáš na to, co tito proti tobě svědčí?“

⁶³Ale Ježíš mlčel. I řekl mu velekněz: „Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám pověděl, jsi-li ty Mesiáš, Syn Boží?“

⁶⁴Dí mu Ježíš: „Ano, já jsem; avšak pravím vám: Od tohoto času uzříte Syna člověka seděti po pravici Všemohoucího a přicházeti v oblacích nebeských.“

⁶⁵Tu roztrhl velekněz své roucho a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky! Hle, nyní jste slyšeli rouhání.

⁶⁶Co soudíte vy?“ A oni odpověděli: „Hoden je smrti!“

⁶⁷Potom mu plivali do tváře a bili ho pěstmi, jiní ho políčkovali

⁶⁸říkajíce: „Hádej nám, Mesiáši, kdo tě to udeřil!“

⁶⁹Petr pak seděl venku na dvoře. I přistoupila k němu jedna služka a řekla mu: „Ty také jsi byl s Ježíšem Nazaretským!“

⁷⁰Ale on přede všemi zapřel: „Nerozumím, co pravíš.“

⁷¹Když vyšel do brány, uzřela ho jiná [služka] a řekla přítomným: „Také tento byl s Ježíšem Nazaretským!“

⁷²On opět zapřel se zapřísaháním: „Neznám toho člověka.“

⁷³Po malé chvíli přistoupili okolostojící a řekli Petrovi: „Skutečně, i ty jsi z nich, neboť i tvá výslovnost tě prozrazuje.“

⁷⁴Tu se počal zaklínati a přísahati, že nezná toho člověka. A vtom kohout zakokrhal.

⁷⁵I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, které řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ I vyšel ven a hořce plakal.