1„Tehdy bude podobno království nebeské desíti pannám, které si vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi a nevěstě.
2Pět z nich bylo pošetilých a pět opatrných;
3neboť pošetilé si vzaly lampy, ale nevzaly s sebou oleje;
4opatrné vsak vzaly s lampami v svých nádobách také olej.
5Když pak ženich prodléval, všechny zdřímly a usnuly.
6O půlnoci se však strhl křik:,Hle, ženich přichází! Vyjděte mu naproti!“
7Tu vstaly všechny ty panny a upravily si lampy.
8Pošetilé pak řekly opatrným:,Dejte nám ze svého oleje, neboť naše lampy hasnou!'
9Opatrné odpověděly:,Ne, nestačilo by nám ani vám. Jděte raději k prodavačům a kupte si!'
10Zatím co šly nakoupit, přišel ženich. Které byly pohotově, vešly s ním na svatbu; a dveře se zavřely.
11Později přišly též ostatní panny a pravily:,Pane, pane, otevři nám!'
12Ale on odpověděl:,Vpravdě pravím vám, neznám vás.'
13Bděte tedy, neboť neznáte den ani hodinu!“
14“Nebo jako jeden člověk, odcházeje z domova, povolal k sobě své služebníky a ode vzdal jim svůj statek.
15I dal jednomu pět hřiven, druhému dvě a jinému jednu, každému podle jeho schopností; a hned odcestoval.
16Odešel ten, který dostal pět hřiven, těžil jimi a vytěžil jiných pět hřiven.
17Tak i ten, který dostal dvě, vyzískal jiné dvě.
18Ten však, který dostal jednu, odešel, zakopal ji do země a skryl peníze svého pána.“
19„Po dlouhé době přišel pán oněch služebníků a účtoval s nimi.
20I předstoupil ten, který dostal pět hřiven, a podal jiných pět hřiven řka:,Pane, pět hřiven jsi mi odevzdal, hle, jiných pět jsem vyzískal.'
21Řekl mu jeho pán:,Dobře, služebníku dobrý a věrný! Poněvadž jsi byl nad málem věrný, nad mnohým tě ustanovím. Vejdi v radost svého pána!'
22Přistoupil pak i ten, který dostal dvě hřivny, a řekl:,Pane, dvě hřivny jsi mi dal, hle, jiné dvě jsem vyzískal.'
23Řekl mu jeho pán:,Dobře, služebníku dobrý a věrný! Poněvadž jsi byl nad málem věrný, nad mnohým tě ustanovím. Vejdi v radost svého pána!'
24Přistoupil pak i ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl:,Pane, vím, že jsi člověk přísný: žneš, kde jsi nezasil, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
25I bál jsem se, a proto jsem odešel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, tu máš, co je tvé.'
26Pán mu odpověděl:,Služebníku nešlechetný a lenivý, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasil, a sbírám, kde jsem nerozsypal;
27měl jsi tedy mé peníze uložiti u penězoměnců, a já bych byl po svém příchodu vzal s úrokem, co je moje.
28Vezměte tedy od něho hřivnu a dejte ji tomu, jenž má deset hřiven!
29Neboť každému, kdo má, bude dáno, a bude míti hojně; tomu však, kdo nemá, bude odňato i to, co má.
30A neužitečného služebníka uvrhněte ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů.' “
31“Až pak přijde Syn člověka v své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na svůj slavný trůn
32a před ním budou shromážděni všichni národové. I oddělí je od sebe, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33A postaví ovce po své pravici, kozly pak po levici.
34Tehdy řekne král těm, kteří budou po jeho pravici:,Pojďte, požehnaní Otce mého, vládněte královstvím, připraveným pro vás od ustavení světa!
35Neboť jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; pocestný jsem byl, a přijali jste mě;
36nahý jsem byl, a oděli jste mě; nemocen jsem byl, a navštívili jste mě; v žaláři jsem byl, a přišli jste ke mně.' „
37„Tu se ho otáží spravedliví:,Pane, kdy jsme tě viděli lačného, a nakrmili jsme tě, nebo žíznivého, a napojili jsme tě?
38Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a přijali jsme tě, nebo nahého, a oděli jsme tě?
39A kdy jsme tě viděli nemocného nebo v žaláři, a přišli jsme k tobě?'
40A král jim odpoví:,Vpravdě pravím vám: Co jste tak učinili jednomu z nejmenších těchto mých bratří, mně jste to učinili.' “
41„Potom řekne i těm, kteří budou po levici:,Pryč ode mne, zlořečení, do ohně věčného, který je připraven ďáblu a jeho andělům!
42Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43pocestný jsem byl, a nepřijali jste mě; nahý jsem byl, a neoděli jste mě; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mě.' „
44„Tu se ho také oni otáží:,Pane, kdy jsme tě viděli lačného nebo žíznivého nebo jako pocestného nebo nahého nebo nemocného nebo v žaláři, a neposloužili jsme ti?'
45Tehdy jim odpoví:,Vpravdě pravím vám: Co jste tak neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste to neučinili.'„
46„I půjdou tito do věčného trápení, spravedliví pak do života věčného.“