1Když se pak rozednilo, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho vydají na smrt.
2A svázaného přivedli ho k vladaři Pontskému Pilátovi a odevzdali mu ho.
3Tehdy vida Jidáš, který ho zradil, že jest odsouzen, z lítosti vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším se
4slovy: „Zhřešil jsem, poněvadž jsem zradil krev spravedlivou!“ Ale oni řekli: „Co nám do toho, to je tvá věc!“
5I pohodil stříbrné v chrámě, odešel odtud a oběsil se osidlem.
6Velekněží však vzali stříbrné a pravili: „Nesmějí se vložiti zpět do pokladny, neboť je to mzda za krev.“
7A po poradě koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání poutníků.
8Proto se to pole až do dneška nazývá [Hakeldama, to jest] Pole krve.
9Tehdy se naplnilo, co předpověděl prorok Jeremiáš slovy: „A vzali třicet stříbrných, mzdu to za člověka tak oceněného, kterého za tolik ocenili synové izraelští,
10a dali je za pole hrnčířovo, jak mi ustanovil Pán.“
11Ježíš pak stál před vladařem. I otázal se ho vladař: „Ty jsi král židovský?“ Ježíš mu řekl: „Ano, já jsem.“
12A když velekněží a starší na něho žalovali, neodpověděl nic.
13Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, jak hrozné věci proti tobě svědčí?“
14Ale On mu neodpověděl na žádné slovo, až se vladař velmi divil.
15O slavnosti propouštíval vladař lidu jednoho vězně, kterého chtěli.
16Měl pak tehdy pověstného vězně jménem Barabáše.
17Když se tedy sešli, řekl jim Pilát: „Koho chcete, abych vám propustil, Barabáše či Ježíše, jenž se nazývá Mesiáš?“
18Věděl totiž, že ho vydali ze závisti.
19Ale když seděl na soudné stolici, vzkázala mu jeho manželka: „Nic neměj s tímto spravedlivým; neboť jsem dnes ve snách kvůli němu mnoho vytrpěla.“
20Avšak velekněží a starší přemluvili lid, aby žádali o Barabáše, Ježíše však aby nechali zahubit.
21I promluvil vladař a řekl jim: „Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?“ A oni řekli: „Barabáše!“
22Dí jim Pilát: „Co tedy mám učiniti s Ježíšem, který se nazývá Mesiáš?“ Všichni odpovídají: „Ať jest ukřižován!“
23Dí jim vladař: „Co zlého učinil?“ Ale oni křičeli ještě hlasitěji: „Ať jest ukřižován!“
24Vida tedy Pilát, že nic nezmůže, ale že bouře roste, vzal vodu, a umývaje si ruce před lidem, pravil: „Nevinen jsem krví tohoto spravedlivého. To je vaše věc!“
25A všechen lid odpověděl: „Krev jeho na nás i na naše děti!“
26Tu jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal jim ho, aby byl ukřižován.
27Tehdy vedli vladařovi vojáci Ježíše do soudní budovy, shromáždili k němu celou četu,
28svlékli ho a přioděli jej šarlatovým pláštěm.
29A spletli korunu z trní, vložili mu ji na hlavu a do pravice mu (dali) třtinu. Klekali před ním a posměšně pravili: „Zdráv buď, králi židovský!“
30Když ho poplivali, vzali třtinu a bili ho po hlavě.
31A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť a oblékli ho v jeho roucho. Pak ho odvedli, aby ho ukřižovali.
32Když vycházeli, potkali jednoho muže z Kyreny, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl jeho kříž.
33A přišli na místo jménem Golgota, to jest (v překladě) „Lebka“.
34I dali mu píti vína smíšeného se žlučí. Okusil, ale napíti se nechtěl.
35Když ho pak ukřižovali, rozdělili si jeho roucho, metajíce o ně los, [aby se naplnilo, co předpověděl prorok slovy: „Rozdělili si má roucha, a o můj oděv metali los.“]
36A sedíce hlídali ho tam.
37I dali mu nad hlavu nápis o jeho vině: „Tento je Ježíš, král židovský.“
38S ním také ukřižovali dva lotry, jednoho po pravici, druhého po levici.
39Ti, kteří tudy chodili, potřásajíce hlavami, rouhali se mu takto:
40„Ha, jenž boříš chrám Boží a ve třech dnech jej zase stavíš, pomoz sám sobě! Jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!“
41Podobně se mu posmívali i velekněží se zákoníky a staršími a pravili:
42„Jiným pomohl, ale sám sobě pomoci nemůže; je-li králem izraelským, ať sestoupí nyní s kříže, a my uvěříme v něho!
43Doufal v Boha, ať ho nyní vysvobodí, má-li v něm zalíbení; vždyť pravil:,Syn Boží jsem.'“
44Taktéž ho tupili i lotři, kteří byli s ním ukřižováni.
45Od šesté hodiny pak nastala tma po celé krajině až do hodiny deváté.
46A kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: „Eli, Eli, lamma sabaktaní,“ to jest „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“
47Někteří pak z těch, kteří tam stáli, to slyšeli a pravili: „Eliáše volá tento!“
48A hned jeden z nich běžel, vzal houbu, namočil ji do octa a nabodnuv ji na třtinu, dával mu píti.
49Jiní však říkali: „Počkej, ať uvidíme, přijde-li Eliáš ho vysvobodit!“
50Ale Ježíš zvolal silným hlasem a vypustil duši.
51A hle, opona chrámová se roztrhla ve dvě půle od vrchu až dolů, země se otřásla, skály se rozpukly
52a hroby se otevřely. A mnoho těl zesnulých světců vstalo a po jeho vzkříšení
53vyšli z hrobů, vešli do svatého města a ukázali se mnohým.
54Když setník a ti, kteří s ním byli u Ježíše na stráži, viděli zemětřesení a to, co se dělo, báli se velice a pravili: „Skutečně, Syn Boží byl tento!“
55Bylo pak tam také mnoho žen, které tomu zpovzdálí přihlížely. Ty už z Galileje doprovázely Ježíše a posluhovaly mu.
56Mezi nimi byla Maria Magdalena a Maria, matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových.
57Když pak nastal večer, přišel jeden bohatý člověk z Arimathie, jménem Josef, který byl také učedníkem Ježíšovým.
58Ten přišel k Pilátovi a požádal o tělo Ježíšovo. Pilát rozkázal tělo mu vydati.
59A Josef vzav tělo, zavinul je v čisté plátno
60a položil do svého nového hrobu, který dal (už) dříve ve skále vytesati. Ke dveřím hrobovým přivalil veliký kámen a odešel.
61Byly pak tam Maria Magdalena a druhá Maria; seděly proti hrobu.
62Druhého dne, který byl po pátku, sešli se velekněží a farizeové u Piláta
63a řekli: „Pane, my jsme se rozpomenuli, že ten svůdce ještě za živa řekl:,Po třech dnech vstanu.'
64Rozkaž tedy hlídati hrob až do třetího dne, aby snad jeho učedníci nepřišli a neukradli ho a lidu neřekli:,Vstal z mrtvých.' I byl by poslední klam horší než první.“
65Řekl jim Pilát: „Máte stráž, jděte, hlídejte ho, jak dovedete!“
66I odešli a opatřili hrob stráží a zapečetili kámen.