1„Podobno je království nebeské hospodáři, který vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na svou vinici.
2Smluviv pak s dělníky denár na den, poslal je na svou vinici.“
3„A když vyšel okolo třetí hodiny, uzřel jiné státi na náměstí a zaháleti.
4I řekl jim:,Jděte i vy na mou vinici a co bude spravedlivé, dám vám.'
5I odešli. Opět vyšel o šesté i deváté hodině a učinil taktéž.
6Když pak vyšel kolem jedenácté hodiny, nalezl (tu) jiné státi. I řekl jim:,Co tu stojíte celý den v zahálce?'
7Praví mu:,Nikdo nás nenajal.' Dí jim:,Jděte i vy na mou vinici!' “
8„A když byl večer, řekl pán vinice svému správci:,Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu od posledních až do prvních!'
9Když přišli tedy ti, kteří nastoupili o jedenácté hodině, dostali po jednom denáru.
10Když pak přišlí i první, domnívali se, že dostanou více; dostali však i on: po jednom denáru.
11A dostavše, reptali proti hospodáři:
12,Tito poslední pracovali jedinou hodinu a dals jim zrovna tolik co nám, kteří jsme nesli břímě i horko dne.
13Ale on jednomu z nich odpověděl:, příteli, nečiním ti křivdu. Copak jsi nesmluvil se mnou jeden denár?
14Vezmi, co je tvoje, a jdi! Chci však také tomu poslednímu dáti tolik co tobě.
15Či snad nesmím učiniti, co chci? Což je tvé oko zlé, že já jsem dobrý?' “
16„Tak budou poslední prvními a první posledními; [neboť mnoho je povolaných, ale málo vyvolených].“
17A když se Ježíš ubíral do Jerusalema, vzal dvanáct [učedníků] v ústraní a řekl jim cestou:
18„Hle, ubíráme se do Jerusalema a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům. Ti jej odsoudí na smrt
19a vydají pohanům, aby se mu posmívali, jej bičovali a ukřižovali; ale třetího dne vstane z mrtvých.“
20Tu přistoupila k němu matka synů Zebedeových se svými syny, a klanějíc se mu, prosila ho o něco.
21On jí řekl: „Co chceš?“ Dí jemu: „Řekni, ať tito dva moji synové sedí v tvém království jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici!“
22Ale Ježíš odpověděl: „Nevíte, oč prosíte. Můžete píti kalich, který já budu píti?“ Odpovídají mu: „Můžeme.“
23Dí jim: „Můj kalich sice píti budete, avšak abyste seděli po mé pravici nebo po mé levici, není mou věcí dáti [vám], nýbrž je to pro ty, pro které to připravil můj Otec.“
24A když to uslyšelo (ostatních) deset, rozmrzeli se na ty dva bratry.
25Ale Ježíš je zavolal k sobě a řekl: „Víte, že vládcové národů panují nad nimi a velmoži uplatňují proti nim svou moc.
26Tak nebudiž mezi vámi. Ale kdo chce býti mezi vámi větší, budiž vaším služebníkem;
27a kdo chce býti mezi vámi první, budiž vaším sluhou!
28Tak i Syn člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, nýbrž aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“
29Když vycházeli z Jericha, šel za ním veliký zástup.
30A hle, dva slepci seděli u cesty, a když uslyšeli, že Ježíš tudy jde, zvolali: „Pane, smiluj se nad námi, Synu Davidův!“
31Zástup jim domlouval, aby mlčeli.
32Ale oni tím hlasitěji volali: „Pane, smiluj se nad námi, Synu Davidův!“
33I zastavil se Ježíš, zavolal je a řekl: „Co chcete, abych vám učinil?“ Praví mu: „Pane, ať se otevrou naše oči!“
34I slitoval se nad nimi Ježíš a dotkl se jejich očí. Ihned prohlédli a šli za ním.