1Když Ježíš dokončil tyto řeči, odebral se z Galileje a přišel Zajordáním do judského území.
2I šly za ním veliké zástupy; a uzdravil je tam.
3Tu přistoupili k němu farizeové, a chtějíce ho pokoušeti, pravili: „Je dovoleno člověku propustiti svou manželku z kterékoliv příčiny?“
4On jim odpověděl: „Což jste nečetli, že Stvořitel na počátku stvořil lidi jako muže a ženu a řekl:
5,Proto opustí člověk otce svého a matku svou a přilne k své manželce a ti dva budou jedním tělem'?
6Nejsou tedy již dva, nýbrž jedno tělo. Proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“
7Řekli mu: „Proč tedy přikázal Mojžíš dáti (ženě) propustný lístek a propustit (ji)?“
8Dí jim: „Pro tvrdost vašeho srdce dovolil vám Mojžíš propouštěti vaše manželky; ale z počátku tak nebylo.
9Pravím však vám: Kdokoli propustí svou manželku – vyjma pro cizoložství – a vezme si jinou, cizoloží; a kdo si vezme propuštěnou, cizoloží.“
10Praví mu jeho učedníci: „Je-li takový stav věcí mezi mužem a ženou, není dobře se oženiti.“
11On jim řekl: „Ne všichni rozumějí tomu slovu, nýbrž jen ti, jimž je to dáno.“
12„Jsou totiž panicové, kteří se tak zrodili z lůna matčina; a jsou panicové, které z manželského života vyloučili lidé; a jsou panicové, kteří se sami zřekli manželství pro království nebeské. Kdo může chápati, chápej!“
13Tehdy mu přiváděli dítky, aby na ně vložil ruce a pomodlil se. Učedníci však jim domlouvali,
14ale Ježíš jim řekl: „Nechte dítky a nebraňte jim přijíti ke mně, neboť takovým patří království nebeské!“
15A vložil na ně ruce; pak odtud odešel.
16A hle, kdosi k němu přistoupil a řekl: „Mistře [dobrý], co dobrého mám činiti, abych dostal život věčný?“
17On mu odvětil: „Co se mne ptáš po dobrém? Jediný je dobrý, [Bůh]. Chceš-li však vejíti do života, zachovávej přikázání!“
18Dí jemu: „Která?“ A Ježíš řekl: „Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivé svědectví,
19cti otce svého i matku svou a miluj bližního svého jako sebe samého!“
20Dí jemu jinoch: „To všechno jsem zachovával [od svého mládí]. Co mi ještě chybí?“
21Ježíš mu odvětil: „Chceš-li býti dokonalý, jdi, prodej, co máš a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a přijď a následuj mne!“
22Když uslyšel jinoch to slovo, odešel smutně, neboť měl mnoho majetku.
23Ježíš pak řekl svým učedníkům: „Vpravdě pravím vám: Boháč vejde těžko do království nebeského.
24A opět pravím vám: Snáze velbloud projde uchem jehly, než boháč vejde do království nebeského.“
25Když to učedníci uslyšeli, velice se divili a řekli: „Kdo tedy může býti spasen?“
26Ježíš však pohleděl na ně a řekl jim: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je všechno možné.“
27Tu mu řekl Petr: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou; co tedy za to dostaneme?“
28Ježíš jim řekl: „Vpravdě pravím: Vy, kteří jste mne následovali, budete při znovuzrození, až Syn člověka zasedne na svém slavném trůně, seděti na dvanácti trůnech a souditi dvanáct pokolení izraelských.“
29„A každý, kdo pro jméno mé opustí dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo manželku nebo dítky nebo pole, stokrát více dostane a zdědí život věčný.
30Mnozí pak první budou posledními a poslední prvními.“